Tajemství dlouhověkosti nahých hlodavců

4. listopad 2011
Monitor

Příčinou dlouhověkosti rypošů a jejich odolnosti vůči rakovině je zřejmě extrémně vysoka aktivita některých genů.

Každý, kdo někdy choval křečka, myš nebo morče, ví, že hlodavci nejsou příliš dlouhověcí a dožívají se jen několika let. Existuje však jedna velmi nápadná výjimka: východoafrický hlodavec rypoš lysý (Heterocephalus glaber), který se dožívá více než třiceti let. Navíc je zřejmě plně rezistentní vůči rakovině. Lysí a slepí rypošové, kteří vytvářejí podzemní kolonie s podobnou organizací, jakou najdeme u sociálního hmyzu, jsou proto předmětem intenzivního výzkumu.

Při hledání rozdílů mezi dlouhověkými rypoši a krátkověkými laboratorními myškami porovnal mezinárodní tým vědců úroveň genové exprese obou druhů hlodavců. Výsledky ukázaly, že aktivita některých genů je u rypošů až extrémně zvýšená. Vědci identifikovali 660 genů, jejichž aktivita je 5krát vyšší než u myší, 268 genů, které jsou 10krát aktivnější, a 153 genů, jejichž exprese je víc než 15krát vyšší. Největším extrémem je gen, který kóduje adhezivní molekulu Epcam spojovanou se vznikem nádorů. Jeho exprese je u rypošů téměř 300krát vyšší než u myší.

Rozdíly mezi rypoši a myškami se týkají především genů spojených s buněčnými „elektrárnami“ mitochondriemi a genů, které se podílejí na opravách buněčného poškození. Tento výsledek podporuje teorie, podle kterých stárnutí organismu úzce souvisí s mitochondriemi a oxidoredukčními reakcemi.

Zdroj: University of Liverpool

<p><iframe width="610" height="340" src="https://www.youtube.com/embed/YHp4bKRoh7M" frameborder="0" allowfullscreen></iframe></p>
autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.