Útok pravěkého žraloka
Úlomek velrybího žebra vypráví o dramatu, které se odehrálo mezi pravěkým žralokem a jeho kořistí.
Žebro pochází z jednoho povrchového dolu v Severní Karolíně. Patřilo kytovci, který žil před 3 až 4 miliony let a který mohl být předkem dnešních plejtváků či keporkaků. Kost obsahuje řadu děr po zubech, mezi kterými jsou asi šesticentimetrové rozestupy. Vědci proto usuzují, že velrybu napadl velký žralok. Mohl to být ikonický dravec Carcharocles megalodon, který se podobal dnešnímu žraloku lidožravému, ale dosahoval až 18metrové délky.
Podle zakřivení oblouku žralokových čelistí však vědci usuzují, že jedinec, který se opakovaně zakousl do žebra nešťastné velryby, měřil jen něco mezi 4 a 8 metry. Možná právě to bylo důvodem, proč velryba nezemřela hned na místě. Stopy hojení na kosti dokazují, že po útoku žila ještě dva až šest týdnů. Žralok tak zřejmě odplaval s tlamou plnou masa, ale svůj útok už nedokončil.
Zdroj: Smithsonian
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
