Vždy neviditelní hlavonožci
Průhledná chobotnice se umí bleskově změnit na červenou. Zůstane tak neviditelná i pro dravce, kteří se ji snaží vypátrat pomocí bioluminiscence.
Být barevný, nebo radši průhledný? Pro hlavonožce, kteří žijí v hloubkách mezi 600 a 1000 metry pod hladinou, je to těžká volba. Někteří dravci hledají obrys těla, který se odráží od světlejší vody nad ním. Ty je možné ošálit tím, že celé tělo bude průhledné. Jiní však hledají kořist pomocí bioluminiscence a vysílají záblesky modrého světla, které průhlednou chobotnici v mžiku zviditelní. V tomto případě je výhodnější červená barva těla, která pod modrým světlem v hloubkách téměř není vidět. Co si tedy vybrat? Některé druhy hlavonožců to vyřešily tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.
Biologové z Duke University pozorovali chování dvou druhů hlavonožců, kteří jsou vystaveni útokům obou typů predátorů. A zjistili, že chobotnice Japetella heathi i krakatice drápkaté (Onychoteuthis banksii) využívají stejnou strategii. Normálně jsou zcela průhledné. Jakmile však zaznamenají záblesky modrého světla, bleskově „zapnou“ pigmentové buňky ve své pokožce. Z průhledné chobotnice či krakatice se tak rázem stane červeně zbarvená, kterou dravec se svým modrým světlem nemůže vidět.
Zdroj: ScienceDaily, Current Biology
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
