Střevní bakterie chrání včely
Sociálně žijící včely mají oproti těm samotářským jednu výhodu: mohou si předávat bakterie, které je chrání před parazity.
Včely a čmeláci jsou důležití opylovači divokých i zemědělsky významných rostlin, ale jejich populace se po celém světě rychle zmenšují. Jednou z příčin tohoto fenoménu jsou pravděpodobně parazitární onemocnění. Kromě roztočů vyvolávajících varroázu a parazitických hub hmyzomorek sužuje včely a čmeláky také střevní parazit Crithidia bombi, který patří mezi trypanosomy. Jak jsou vůči němu včely odolné, zřejmě záleží na jejich střevních bakteriích.
Dřívější výzkum ukázal, že ve střevech samotářsky žijících druhů chybí určité bakterie, které jsou hojné u jejich sociálních příbuzných. Vědci ze švýcarského federálního institutu v Curychu proto odebrali z kolonie včelí kukly, nechali je vylíhnout ve sterilních podmínkách a včely dále chovali v izolaci. Některým jedincům však umožnili přístup k výkalům sebraným z včelí kolonie. Ve střevech těchto včel vznikla stejná mikroflóra jako u zbytku kolonie. Jedinci, kteří s výkaly nepřišli do styku, měli složení střevní mikroflóry odlišné.
Poté vědci vystavili včely přítomnosti parazitů a počítali, kolik z nich se dokázalo uchytit ve střevech. Zjistili tak, že bakterie, které si včely předávají ve svém trusu, chrání před infekcí trypanosomou. Důležité jsou především bakterie ze skupiny betaproteobakterií. Včela, která jich má hodně, má jen malou pravděpodobnost, že ji nakazí parazitická trypanosoma. Vědci tak odhalili další výhodu, kterou blanokřídlému hmyzu přináší společenský způsob života.
Zdroj: PNAS
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
