Hydrodynamičtí mosasauři
Pravěcí mosasauři uměli snížit odpor vody, který působil na jejich těla. Dokazují to šupiny nově nalezené fosilie z Kansasu.
Draví mořští plazi mosasauři žili před 65 až 98 miliony let. Podobali se ještěrům, ale jejich bližšími příbuznými byli hadi. Největší druhy dorůstaly délky kolem 17 metrů. Předpokládá se, že kvůli protáhlému tvaru těla a krátkým ploutvím dokázali mosasauři vyvinout větší rychlost jen na krátký okamžik během konečných fázích lovu. Plavecké schopnosti mosasaurů jsme však zatím mohli posuzovat jen na základě jejich kostry. Jedinec, u kterého by se zachovaly zbytky měkkých tkání, na fosilním záznamu chyběl. Situaci však změnil nový nález ze souvrství Niobrara v západním Kansasu.
Výjimečně zachovalá fosilie patří druhu Ectenosaurus clidastoides, který měl nápadně dlouhý čenich. Nález obsahuje otisky šupin krku a přední části trupu. Jsou oválné a jejich středem probíhá vystouplé žebro. Takto tvarované šupiny, které se navíc střechovitě překrývaly, snižovaly odpor vody. Mosasauři tedy mohli být lepšími plavci, než se zatím zdálo. Rozložení šupin také naznačuje, že přední část těla zůstávala během plavání pevná a neohebná. Plovoucí mosasaurus se tedy nevlnil jako had, ale pohyboval jen zadní částí těla.
Zdroj: ScienceDaily, PLoS ONE
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka