Oživené barvy pravěké můry
Vědci zrekonstruovali zbarvení motýla z fosílie staré 47 milionů let. Pravěká vřetenuška varovala své okolí zářivými barvami.
Ty nejjasnější barvy nemají v přírodě na svědomí barevné pigmenty, ale pravidelně uspořádané částice na povrchu peří, šupin nebo kůže. Hojně rozšířené jsou tyto tzv. strukturní barvy u motýlů. Vděčí jim za kovový lesk křídel například tropičtí motýli z čeledi morfovitých (Morphidae).
Evoluce strukturního zbarvení je u mnoha živočichů stále velkou neznámou. Tým vědců z Yale University pod vedení Marie McNamarové prozkoumal detailně povrch křídel fosílie třetihorní můry staré 47 milionů roků. Podařilo se ji nalézt už v devatenáctém století v jemnozrnných břidlicích dolu Messel u německého Darmstadtu, kde se dokonale zachovala celá řada jedinečných fosílií.
Zkamenělá křídla můry z příbuzenstva dnešních zelenáčků (Procridinae) z čeledi vřetenuškovitých (Zygaenidae) mají v současnosti namodralou barvu. Za života můry však křídla vypadala úplně jinak. Tým Marie McNamarové prozkoumal jejich povrch pomocí elektronového mikroskopu a odhalil zachovanou vnitřní strukturu zkamenělých šupin. Pomocí matematických modelů pak byli vědci s to určit, jaké barvy taková struktura šupin křídlům dodávala. Výsledky zveřejněné v prestižním vědeckém časopise PLoS Biology dokazují, že křídla můry zářila nápadnou žlutozelenou barvou.
Pokud žila pravěká můra podobně jako dnešní zelenáčci, pak se živila nektarem květů a při jejich návštěvě musela být velmi nápadná. Mnohé z dnešních vřetenušek si nesou podobně nápadné zbarvení jako varování před jedovým arzenálem. Dokážou syntetizovat kyanidy a pro hmyzožravé obratlovce jsou nepoživatelní. Pravěká můra snad svou nápadnou barvou varovala třetihorní predátory před podobným nebezpečím.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.