Sledujte zkázu sondy Fobos-Grunt
Na obloze září ruská sonda Fobos-Grunt, která 8. listopadu neúspěšně odstartovala k Marsu. Spojení s ní je asi nadobro ztraceno a v lednu spadne zpět na Zemi.
Celé Rusko sledovalo start své dlouho odkládané mise k Marsu. 8. listopadu žili ruští vědci očekáváním nové éry ruského kosmického výzkumu. Bohužel naděje brzy pohasly. Sonda se sice dostala na oběžnou dráhu Země, ale nezapálily se motory, které ji měly definitivně poslat k Marsu. Fobos-Grunt tak krouží nad Zemí a je jen otázkou času, kdy spadne.
Družice jak na dlani
Protože družice se svými 14 tunami není žádný drobeček, odráží takové množství slunečního světla, že je vidět na obloze okem i bez dalekohledu. Dokládají to fotografie nadšených pozorovatelů družic. Například astrofotograf a dnes už zkušený pozorovatel družic Ralf Vandebergh sledoval přelet sondy nad jižní částí Nizozemí 29. listopadu po setmění. S dalekohledem o průměru zrcadla 25 cm a pomocí videokamery pořídil sérii snímků sondy Fobos-Grunt. V té chvíli od něho byla vzdálena asi 270 kilometrů a zaostření obrazu bránila prakticky celá tloušťka zemské atmosféry i rychlost pohybu sondy po obloze. Přesto jsou pořízené snímky dostatečně podrobné na to, abychom spatřili základní tvar sondy včetně slunečních panelů. Sám Vandebergh dodává, že sonda měla žlutočervenou barvu.
Zazáří a spadne
Spatřit sondu se snaží stále více pozorovatelů. I bez složité techniky je možno pořídit snímek minimálně jejího přeletu přes oblohu. Hvězdy na takovém snímku budou vypadat jako světlé různě jasné tečky, zatímco družice bude protažena v úsečku. Její délku lze ovlivnit délkou použité expozice. Zachytit sondu na obloze čistě náhodou je takřka vyloučeno, bez předpovědi se do toho nepouštějte. Smysl sledování sondy Fobos-Grunt na obloze spočívá také v tom, že nelze přesně určit další pokles dráhy sondy. Zdá se, že navázat spojení se s ní už nepodaří, a proto je její osud zpečetěn. Postupně bude zpomalována zemskou atmosférou, dokud se její rychlost nesníží natolik, že nevyhnutelně na Zem spadne. Na obloze silně zazáří, rozpadne se, většina se vypaří a jen malé zbytky spadnou. Kdy a kde, to zatím nelze stanovit a nebude to jako v podobných případech jisté ani několik hodin před pádem. Hrubé odhady hovoří o polovině ledna. Právě sledování sondy na obloze umožňuje její dráhu zpřesňovat a dopočítávat vliv atmosféry.
Marné pokusy o spojení
Ruští vědci se nažili se sondou spojit hned po startu, ale bez úspěchu. Před týdnem oznámila Evropská kosmická agentura, že pozemní stanice v Perthu v Austrálii zachytila signál sondy. Tato krátká naděje však brzy pohasla, sonda se poté odmlčela. V současné době je situace takové, že i kdyby se podařilo komunikaci obnovit a dokonce i dodatečně zapálit motory, stejně by mise skončila neúspěchem. Končí totiž startovací okno. Stručně řečeno, vzájemná poloha Země a Marsu se od 8. listopadu natolik změnila, že sonda by k rudé planetě se současným palivem a po původní dráze doletět nedokázala.
Smutný konec
Smutné je, že pro Rusko už to byla 19. kosmická sonda, kterou k Marsu vyslalo od 60. let, ale ani jedna z nich nesplnila úspěšně svou misi. Zklamaná je také Čína, která měla na palubě malý modul Yinghuo 1. Ten se měl stát první čínskou oběžnicí Marsu. A americká Planetary Society zase chtěla na palubě provést experiment, jak dlouhý let kosmickým prostorem ovlivňuje drobné organismy. Nic z toho se, zdá se, nestane. Ambiciózní kosmická sonda Fobos-Grunt nám naposledy zazáří v lednu nad hlavou a definitivně se zapíše smutným písmem do historie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
