Herbicid mění žabáky na žáby

7. prosinec 2011

Ve světě hojně užívaný herbicid atrazin způsobuje zvrat pohlaví u žab. Ze samců se stávají samice schopné rozmnožování. Podobné účinky má atrazin i na další organismy.

Herbicid atrazin se netěší dobré pověsti a je řazen mezi tzv. endokrinní disruptory, tedy látky schopné narušit křehkou hormonální rovnováhu v organismu. K živočichům, kteří jsou účinkům atrazinu vystaveni, patří především vodní tvorové. V zemědělsky intenzivně obhospodařovaných oblastech USA je atrazin přítomen nejen v povrchových vodách, ale i v podzemních vodních zdrojích a dokonce i ve vodě z dešťových srážek.

Už velmi nízké koncentrace na úrovni několika nanogramů atrazinu v litru vody naruší funkce varlat u samců. Samčí pohlavní žlázy se mění na samičí. Když byli například pulci a z nich vyvinutí dospělci africké žáby drápatky vodní (Xenopus laevis) chování ve vodě obsahující 2,5 nanogramu atrazinu na litr, došlo u žabáků k úplnému zvratu pohlaví a vyvinuly se z nich samice. Tyto samice se dokonce pářily s normálními samci a plodily s nimi potomstvo. Výsledky alarmujícího pokusu publikoval tým vedený Tyronem Hayesem z University of California Berkeley ve vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Žába drápatka vodní - detail hlavy

Účinky jsou nejrazantnější u vodních živočichů, kteří nemají před atrazinem ve vodním prostředí úniku. Ušetřeni však nejsou ani suchozemští tvorové včetně člověka. Laboratorní testy odhalily, že atrazin mění reakci lidských buněk na hormony. Byl prokázán negativní vliv tohoto herbicidu na imunitní systém. Pod vlivem atrazinu dochází k vzestupu produkce hormonů typických pro organismus zatížený stresem, např. kortizonu. „Jedna věc je jistá. Atrazin působí na organismy mnoha rozličnými mechanismy,“ shrnuje výsledky bádání Tyrone Hayes.

Logo

V Evropské unii včetně České republiky je používání atrazinu od roku 2004 zakázáno. V USA a dalších zemích světa se ale nadále běžně používá. Američtí zemědělci jej v postřicích spotřebují 36 tun ročně. „Chceme i nadále tuto látku v životním prostředí?“ ptá se Hayes. „Chceme – s ohledem na to co víme – aby naše děti pily s vodou tuto látku? Jsem přesvědčen, že odpověď zní ne.“

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio