Strach z dravců zmenšuje populace ptáků

12. prosinec 2011
Monitor

Pouhý strach z predátorů dokáže zmenšit populace jejich kořisti. A to bez ohledu na to, jestli je ohrožení reálné, či nikoli.

Komplikované vztahy mezi dravcem a kořistí zkoumali kanadští vědci na strnadcích zpěvných (Melospiza melodia). Na ostrovech u břehů Britské Kolumbie se tito zpěvní ptáci stávají kořistí mývalů, dravých ptáků i sov. Aby před nimi udrželi strnadce v bezpečí, obehnali vědci okolí hnízdišť sítěmi a elektrickými ploty. Zároveň rozestavěli reproduktory, které několikrát denně přehrávaly hlasy různých zvířat a ptáků. Na některých hnízdištích se z nich linuly zvuky neškodných hus či tuleňů, zatímco na jiných zaznívalo houkání sov a zvuky, které vydávají draví ptáci a mývalové. Pozorování během 130 dnů dlouhé hnízdní sezony odhalilo dramatické rozdíly v chování ptáků i počtu vyvedeného potomstva.

Samičky přinucené poslouchat hlasy svých přirozených nepřátel volily pro stavbu hnízda husté keře s trnitými větvemi. Věnovaly více času tomu, že se rozhlížely po domnělých predátorech, a naopak kratší dobu trávily sháněním potravy. Není proto překvapivé, že snesly v průměru menší počet vajíček a vyvedly o 40 % méně mláďat. Dokazuje to, že devastující efekt na populace kořisti nemusí mít jen přímé zabíjení ze strany dravců, jak se tradičně předpokládá. Úplně stačí pouhé vědomí kořisti o tom, že lovec je nablízku.

Zdroj: Science

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.