Výzkum geneticky upravené kukuřice

Takový je výsledek pokusů, kterými po tři roky tým Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích pod vedením Oxany Habuštové prověřoval obavy z nežádoucího vlivu geneticky upravených plodin na životní prostředí. O výsledcích výzkumu informoval tiskový odbor akademie.

Vědci se zaměřili na bezobratlé živočichy v porostech normální a geneticky modifikované kukuřice. Použili geneticky upravenou odrůdu, která je nadějí pro stále se zvětšující část Evropy, která je napadena bázlivcem kukuřičným. Tento asi pětimilimetrový brouček zavlečený z USA okusuje květenství a jeho larvy napadají kořeny. Ochranou proti němu je střídání plodin a masivní použití insekticidů.

Geneticky upravená kukuřice, která produkuje cizorodou bílkovinu, je vůči bázlivci značně odolná, takže při jejím pěstování pole není třeba zamořovat chemickými postřiky. Při pokusu vědci použili kukuřici MON 88017, která je nejen odolná vůči bázlivci, ale současně snáší herbicidy na bázi glyfosátu.

Při pěstování standardní kukuřice se pole obvykle zbaví plevelů pomocí glyfosátu a až potom kukuřice tzv. „vzejde", nově vyklíčené plevele se potom vyhubí jiným, drastičtějším přípravkem. Při použití kukuřice MON 88017 stačí jediné použití glyfosátu po vzejítí kukuřice. Výhody jsou tedy ekologické i ekonomické.

Tisíce získaných údajů po statistickém vyhodnocení jednoznačně prokázaly, že geneticky upravená kukuřice nemá vliv ani na druhovou rozmanitost, ani na množství bezobratlých živočichů, kteří na poli žijí a jejichž výskyt je zásadní pro trvale udržitelné zemědělství v české kulturní krajině.

Nepodařilo se prokázat ani křížení geneticky upravené kukuřice se standardními odrůdami, přenos transgenu do jiných organismů a zdravotní riziko pro lidi i zvířata.

Zdroj: Biologické centrum AV ČR