Evropa s napětím očekává signál z Marsu

Evropští vědci, kteří se snaží zachytit z Marsu zvukový signál modulu Beagle-2, jsou zatím bez úspěchu. Poté, co těleso mělo včera přistát na povrchu "rudé planety", se ani v noci nezdařil druhý pokus o kontakt, který by přistání potvrdil. Podle vědců, kteří pracují v observatoři nedaleko anglického Manchesteru, nastane další možnost zachycení signálu ještě dnes v 19:15 SEČ. Dosavadní absenci spojení experti vysvětlují možným slabším signálem či nevysunutím vysílací antény modulu. Navíc se Beagle-2 mohl při přistávání poškodit. Mise má zjišťovat, jestli na Marsu může být život.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

sonda Mars Express

sonda Mars Express | Zdroj: ČTK

Zatím je jisté to, že sonda Mars Express úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu rudé planety. Klíčový manévr modulu Beagle-2 musí nad místem dopadu potvrdit americká družice Mars Odyssey, která měla podle harmonogramu zachytit signál o přistání sondy na rudé planetě v 06:30.

"Nikdo z nás to nevzdává. Důvody, proč se signál navázat nepodařilo, mohou být různé, takže mise stále pokračuje. Zbytek dne strávíme rozebíráním situace, abychom zjistili, co všechno se mohlo stát a jaké možnosti existují," řekl v televizi BBC Ian Wright z vědeckého týmu mise.

Mars Express vyslala Evropská vesmírná agentura a je první evropskou sondou vyslanou k rudé planetě. Do vesmíru jí 2. června vynesla ruská raketa Sojuz-Fregat z kosmodromu Bajkonur. Během své pouti odolala slunečním erupcím, které jej bombardovaly silně nabitými energetickými částicemi a dočasně vyřadil z činnosti jeho počítače a rozvod elektřiny.

Mars Express má zachycovat signály průzkumného modulu Beagle-2 z povrchu Marsu a posílat je do střediska v Darmstadtu a odtud do vědecké stanice v Británii, kde budou data vyhodnocována. Cílem mise je pomocí získaných dat zjistit, jestli mohl na Marsu někdy existovat život.

"Jakmile se nabijí akumulátory, tak bude moci začít chrlit informace, především obrazové, a také data z analyzátorů. Získáme nepochybně statisíce kvalitních záběrů, jak panoramatických, tak záběrů, které půjdou do detailů několika tisícin milimetru z mikroskopu, a získáme i stovky chemických mineralogických rozborů," vysvětlil ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy Marcel Grün.

Na oběžné dráze kolem Marsu krouží ještě americké sondy Mars Global Surveyor a Mars Odyssey. Na planetě mají 3. a 24. ledna přistát pojízdní roboti Spirit a Oportunity. Mise porouchané japonské sondy Nozomi skončila 9. prosince neúspěchem.

Markéta Kaclová, Kateřina Pospíšilová, Renáta Prátová, Martin Hromádka, Petra Steinerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme