Indiánská minulost a přítomnost Bolívie
Indiánské dědictví je v Bolívii stále živé. A rozhodně není pouhou turistickou atrakcí, ale součástí každodenního života.
Přijedete-li do Bolívie z Chile či Argentiny, budete mít pocit, že jste se ocitli v jiném světě. Zatímco předchozí dvě země působí do značné míry jako Evropa přenesená na druhý konec světa, Bolívie je daleko autentičtější. To je dáno etnickým složením obyvatelstva. Převažují zde indiáni, a tak vidíte lidi v pestrobarevném tradiční oblečení jak žvýkají koku a snadno zaslechnete zvláštně znějící indiánské jazyky. Kdo pak třeba zavítá na čarodějnický trh v La Pazu, kde se prodávají vedle tradičních léčiv také sušená lamí embrya, žáby a talismany a své služby zde nabízejí šamani, nestačí se divit.
Jako velká kulturní houba
Každému musí být jasné, že indiánské dědictví je zde stále živé a není jen atrakcí pro turisty. To, že se nejvíce z tradiční kultury – nepočítáme-li odlehlé pralesy – uchovalo v oblasti, která byla pro španělské dobyvatele kvůli zásobám drahých kovů nejdůležitější, je historický paradox. Hned na úvod je ale nutné zdůraznit, že se nejedná o nějaký skanzen inckých časů. Naopak, bolivijská kultura je syntézou vlivů různých indiánských kultur, toho co přinesli kolonizátoři i zcela moderních prvků a je často těžké jednotlivé složky odlišit. Zvláště v oblasti náboženství došlo ke svérázné synkrezi, kdy se katolicismus volně smísil s domorodými představami, a vznikl tak barvitý amalgám, ve kterém mají své místo šamani i kněží, kříže na zdech domů i lamí embrya v jejich základech.
Kultura Tiwanaku
Indiáni v Bolívii tvoří většinu obyvatel, téměř 60 % populace. Výrazně zde dominují dvě etnické skupiny: Kečuové tvořící asi čtvrtinu a Ajmaři přibližně pětinu bolívijské populace. Na menší kmeny z oblasti Chaco či bolivijské Amazonie pak zbývá několik málo procent. Předmětem hrdosti a jakéhosi bolivijského nacionalismu je pro místní většinou předincká kultura Tiwanaku. Ta existovala v prvním tisíciletí našeho letopočtu a zbytky jejího stejnojmenného hlavního města se nacházejí asi 70 kilometrů od La Pazu. A představují snad nejcennější bolivijskou památku. Významu tohoto místa si je dobře vědom i prezident Evo Morales, sám ajmarský indián. Ten po oficiální inauguraci do prezidentské funkce prívě zde absolvoval jakousi druhou inauguraci za přítomnosti ajmarských kněží, desítek tisíc svých příznivců a zástupců indiánských etnik z celé Ameriky.
Po roce 1000 Tiwanaku postupně upadalo a po stovky let pak na území Bolívie nevznikla žádná jednotná říše a existovala zde jen malá ajmarská království. Situace se změnila až poté, co byl tento region dobyt roku 1460 Inky. Ti oblast zařadili jako jednu ze čtyř čtvrtí světa pod názvem kollasuyu do své říše.
Pod nadvládou Inků
Ajmaři se stali podrobeným národem, ale přesto si uchovali svůj jazyk a kulturu. Ostatní národy mezitím podlehly tlaku incké kečuizace. Ani ne za sto let vystřídali incké dobyvatele Španělé. Život obyvatel bolivijského Altiplana se tím ale příliš nezměnil. Inkové byli cizími vetřelci a bolivijští indiáni se s nimi příliš neidentifikují. I když paradoxně jeden z nejviditelnějších symbolů bolivijské indiánské identity je pestrobarevná wiphala, mající stejný status jako státní vlajka, což není nic jiného než praporec inckého kollasuyu. Ve víru toho, co bychom mohli nazvat indiánským obrozením, to ale Bolivijcům nevadí.
Proces obrody indiánského odkazu začal už před zvolením Moralese, ale poté značně zrychlil. Indiáni jsou stále více hrdí na své tradice, které už začínají pronikat i do současné mainstreamové kultury. Indiánská jídla se objevují v luxusních restauracích stejně jako prvky indiánských oděvu se objevují v lepších buticích. Po nástupu Moralese indiánské aktivity získávají navíc i oficiální podporu a indiánské svátky a slavnosti jsou organizovány úřady. Důraz je kladen samozřejmě i na indiánské jazyky, ty mají, vedle španělštiny, status úředních jazyků.
Indiánské 21. století
V posledních letech navíc téma identity původních obyvatel začíná promlouvat do politiky i v sousedním Peru. Prezidentem zde byl letos zvolen Kečuánec Ollanta Humala, který je považován za peruánskou obdobu Evo Moralese. Řada odborníků upozorňuje, že Ollanta je v přístupu k indiánským tradicím ještě radikálnější.
Zdá se, že stará indiánská představa pachacuti, podle které se po pěti stech letech evropské poroby řád světa obrátí a indiáni si budou znovu vládnout, minimálně v Bolívii a Peru vychází.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka