Mnohonožky střeží své hranice

V roce 2010 zde tasmánský odborník na mnohonožky Robert Mesibov popsal dva nové druhy, které patří do jednoho rodu a jsou si blízce příbuzné. Nyní jeho další výzkum odhalil, že plochule Tasmaniosoma compitale a Tasmaniosoma hickmanorum jsou takzvaně parapatrické. Parapatrie čili stav, v němž k sobě oblasti výskytu dvou populací přiléhají, ale nepřekrývají se, není v biologii mnohonožek a dalších bezobratlých živočichů ničím výjimečným. Zarážející však je, jak přísně si oba druhy plochulí ze severozápadní Tasmánie střeží svá území.

Hranice mezi nimi je dlouhá 230 kilometrů a probíhá od úrovně hladiny moře do výšky 600 až 700 metrů nad mořem. Její šíře však nepřesahuje 100 metrů. A to zcela bez ohledu na klimatické podmínky, typ vegetace a půdy nebo přítomnost vodních toků. Oba druhy jsou na svém území velmi hojné, ale stometrové území nikoho překračují jen málokdy. Proč, to zatím zůstává malou ekologickou záhadou. 230 kilometrů dlouhá linie mezi územími obou druhů mnohonožek je však zřejmě nejdelší známou parapatrickou hranicí. Je také například o polovinu delší než hranice mezi Anglií a Skotskem. A jak se zdá, mnohonožky ji dokážou střežit lépe než mnozí lidští pohraničníci.

Zdroj: ZooKeys