Katakomby nejen pro Čachtickou paní
„Tam se chodby rozbíhají do žalářů patřících k zámku, tamta chodba směřuje k mučírně. Od ní vede větší chodba k tajnému východu na úbočí nad Višňovým, druhá do hradu.“ Tak vypadají katakomby v románu Čachtická paní Joža Nižňánského
Katakomby pod Čachticemi patří k velmi působivým místům, které nikoho, kdo do nich vstoupí, nenechají bez emocí. Zvláště pokud se dotknete stěny a na prstech vám ulpí tak jemný prach, že i prachové peří je proti němu drsné. Je v podstatě zázrak, že se ještě do dnešních dnů udrželo hluboko pod zemí tolik metrů chodeb opředených tajemstvím.
Kdo je zde vyhloubil a kdy?
Čachtický rodák a kronikář Vladimír Ammer připomíná historii katakomb ve své monografii Čachtice. Vychází nejen ze zachovaných kreseb, náčrtů a písemných zpráv, ale také z poznání svého a své rodiny. Katakomby rozděluje do tří částí: A, B a C. Část A už je zasypaná od počátku 20. století, přesto dosud víme, že byla výjimečná. Jako jediná měla tak nízký a úzký vstup, že do ní mohli lidé vstupovat jen za sebou a navíc po kolenou. Takový obranný prvek ostatní katakomby neměly.
Části B a C byly ještě před 50. lety přístupné, ale teď už jsou jejich části otevírány jen při zvláštních příležitostech. Otázka jejich vzniku dosud definitivní odpověď nemá, ač ji lidé intenzivně hledají už od Rakouska-Uherska. Jako nejpravděpodobnější varianta vzniku se jeví názor profesora Aleše Fuchse, podle kterého katakomby vybudovali novokřtěnci, chcete-li habáni, kteří do Čachtic přišli v roce 1621 a pro svou zdatnost v řemeslech byli panstvem přijati. Katakomby jim měly sloužit jako úkryt před náboženským pronásledováním.
Objevily se také názory, že prostory vybudoval pravěký člověk, ale tyto teorie nejsou příliš přijatelné. Katakomby jsou rozsáhlé, s vypracovanými klenbami a stěnami, dokonalým větracím systémem, a navíc zde chybí stopy po ohništích, nenašly se ani kosti zvířat, ani nic dalšího, co by svědčilo o dlouhodobém pobytu člověka. Také Dr. Julius Ethey taková tvrzení přímo odmítá, protože chodby jsou úzké a pro delší obývání nevhodné. Mnohem více už prozradí kniha Čachtice Vladimíra Ammera anebo pohled do naší fotogalerie, která vznikla v listopadu 2010 stejně jako rozhovory pro dokument Krvavé Vánoce.
Kouzlo Čachtic
Asi 7 km jihozápadně od Nového Mesta nad Váhom- pod Malými Karpatami stojí Čachtice, kde ke konci roku 2010 žilo 3840 obyvatel. Do historie se přitom Čachtice nezapsaly pouze krvavou stopou Alžběty Bathoryové. 9. a 10. srpna roku 1847 se zde na místní faře odehrálo IV. zasedání literárního spolku Tatrín a zrodila se tu spisovná slovenština.
Dějiny promlouvají v Čachticích takřka na každém kroku. Po obci najdete řadu památek, z nichž některé můžete vidět ve fotogalerii k dokumentu Krvavé Vánoce. Řadu zajímavostí nabízí také místní muzeum, které je otevřeno od května do října. Navíc vaše putování nemusí skončit v Čachticích nebo na Čachtickém hradu. Okolí obce nabízí řadu dalších možností k výletům. Ing. arch. Martin Bóna, autor Stručného průvodce po zřícenině hradu Čachtice a spoluautor Encyklopedie slovenských hradů, připomíná nejen historické památky, ale také zajímavý park modelů.
Své tipy na výlet do okolí Čachtic nabízejí také členové Spolku Čachtického ringu Miroslav Dobiáš a Elena Čapošová.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
