Oz Noy – Twisted Blues, Vol. 1
„Je to jazz. Pouze tak nezní,“ říká kytarista Oz Noy, když popisuje svou fúzi jazzu, funku, rocku, blues a R&B. Jeho nejnovější desku Twisted Blues jsme vybrali za Album týdne.
Oz Noy patří do líhně mnoha skvělých jazzových hráčů pocházejících z Izraele. Ve třinácti začal profesionálně vystupovat, v šestnácti hrál s předními izraelskými hudebníky a do pětadvaceti patřil k renomovaným studiovým hráčům v zemi.
Od svého příchodu do New Yorku v roce 1996 zaznamenal velké úspěchy na místní i mezinárodní scéně. V jeho kapelách či na deskách se objevují hvězdní spoluhráči jako Keith Carlock, Vinnie Colaiuta, Dave Weckl, Will Lee, nebo James Genus, sám pak účinkoval ve formacích Chrise Bottiho, Toniho Braxtona nebo Jeff Tain Wattse. V doprovodu Weckla a Genuse také v roce 2010 vystoupil v Praze a Ostravě.
Vzorů má prý hodně, ale vždy se řídil zásadou, že se jim nechce příliš přibližovat. „Chci si být jist, že nedělám to, co dělají oni. Mám rád věci, které dělají Mike Stern nebo Bill Frisell, ale nechci se jimi příliš nechat ovlivňovat,“ říká Noy. Mike Stern mimochodem hostoval na kytaristově sólovém debutu Ha! (Magna Carta, 2005).
V jeho posluchačských návycích lze hledat zdroje hlavního koření jeho vlastní hudby – kterým je jednoznačně groove. „Hodně jsem sjížděl desky Scofieldových trií, Hendrixe, Larryho Grahama nebo Bootsy Collinse. Hudebně to všechno mělo vliv na mé vlastní psaní. Na svou tvorbu se pořád dívám jako na jazz, ať už jde o improvizaci nebo harmonickou stránku. Když píšu, myslím v groovech. Ale pořád je to jazz.“
Podívejte se na klip k novému albu Twisted Blues, ve kterém účinkuje i John Medeski:
Twisted Blues žánrově navazuje na bluesrockovou linii předchozích alb, i když se zdá, že oproti předchozímu Schizophrenic (Magna Carta, 2009) je o poznání ucelenější. Je to album v dobrém smyslu eklektické, se zřetelným bluesovým vlivem. Zejména ve skladbách jako Whole Tone Blues nebo Steroids můžeme slyšet ozvuky bluesrockového kytarového génia Stevie Ray Vaughana. Není to náhoda: ostatně v nové kapele hrají bubeník Chris Layton a klávesista Reese Wynans, kteří s Vaughanem hrávali.
Oz Noyova slow tempo kompozice Two Centers může fanouškům Vaughana připomenout jeho známou baladu Riviera Paradise:
Střední a pomalejší bluesové kousky doplňuje poměrně ostřejší funk-rocková Noyova tvář, což je patrné zejména tehdy, když se ke kapele přidá varhanní mág John Medeski (v úvodní Twisted Blues, nebo v Noyově reinterpretaci funkové hymny od The Meters: Cissy Strut). Zejména ve funkovějších kouscích je u Noye patrnější onen zmiňovaný vliv Johna Scofielda.
Na albu Twisted Blues Oz Noy dovedným způsobem aktualizuje to nejlepší z blues-rockové hudební tradice. Mnoho posluchačů se při poslechu nahrávky neubrání vzpomínkám na kytaristovy mnohem starší hudební zdroje. To však rozhodně nemusí být na škodu.
Oz Noy – Twisted Blues, Vol. 1
Oz Noy – kytara Vinnie Colaiuta – bicí (1, 2, 7, 8) Chris Layton – bicí (4, 6, 9) Will Lee – basa (1, 2, 5, 7, 8) Roscoe Beck – basa (3, 4, 6, 9) Jerry Z. – klávesy (1, 2, 7, 8) John Medeski – hammond organ (1, 5) Reese Wynams – hammond organ (3, 4, 6) Hosté: Allen Toussaint – piano, Eric Johnson – kytara, Anton Fig – bicí, Ralph MacDonald - tamburína
Label: Abstract Logix, 2011 http://oznoy.com/
Album týdne je programový blok ve vysílání Euro Jazzu, tedy webcastu na novém jazzovém webu Českého rozhlasu. Album týdne vybírá Redakce jazzu a populární hudby ČRo 3 – Vltava s přihlédnutím k aktuálnosti, originalitě, hudebnímu přínosu a dramaturgické relevanci (často podle tematického rámce daného týdne). Vybrané Album týdne získává v daném týdnu vyšší rotaci, než je obvyklé u ostatních alb. Ukázky z něj se vysílají na Euro Jazzu pravidelně každý den od pondělí do pátku vždy v 11:00 a 19:00
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
