Ermitáž v Pradu

Nikdo se ale nebude přít o to, že nejslavnějším výstavním domem Madridu a celého Španělska je Prado, tedy Museo del Prado, jedna z vůbec nejnavštěvovanějších galerií celého světa.

Prado je slavné především díky rozsáhlé kolekci klasického umění. Do Prada se jezdí na Velázqueze, Goyu, El Greca, José de Riberu, vedle děl Durera, Boshe, Tiziana, Tintoretta, Breugela st., Rubense, Rembrandta, a dalších a dalších.

Od roku 2007 je hlavní budova galerie propojena s moderně restaurovaným klášterem Jeronýmů, který slouží převážně pro dočasné výstavy. V rámci španělsko-ruského roku je hlavní dočasnou výstavou tohoto prostoru expozice s názvem „Ermitáž v Pradu". Výstava zabírá dvě patra nové budovy a je výběrovým představením petrohradské galerie, takovou malou, ale podstatnou ochutnávkou z jejích sbírek. Malou tedy ve srovnání s velikostí obou slavných galerií. Jinak je ale do Madridu zapůjčeno na 120 exponátů a jedná se tak o vůbec největší a nejpodstatnější zápůjčkovou výstavu z petrohradského muzea.

Ermitáž v Pradu je rozdělena do osmi částí. V úvodu nalezneme plátna zobrazující Petrohrad, galerii, její okolí a portréty zakladatelů Petra Velikého a Kateřiny Veliké, dále se pak s každým sálem chronologicky a tematicky procházíme sbírkami Ermitáže, od vzácných archeologických nálezů zastoupených především sibiřskými zlatými šperky, přes dekorativní umění jako jsou klenoty z Fabergeho dílny anebo přívěsek s drahokamem, který patřil Francisi Drakeovi až po malby a sochy od Tiziana po Kandinského.

Sály nejsou přeplněné, jedná se spíše o takové stravitelné pars pro toto. Všechny vystavené exponáty jsou ale mistrovská díla.Z výtvarného umění jsou na výstavě k vidění například Tizianův Sv.Šebestián z roku 1576, Petr a Pavel od El Greca, Caravaggiův Hráč na loutnu, Sv.Šebestián léčený svatými ženami od José de Ribery, Hamanův pád od Rembrandta, kresbu Breughela staršího, díla Clauda Lorraina, Nicolase Poussaina, Antonia Canovy, Polibek Sfingy Franze Stucka, Věčné jaro Augusta Rodina, Pijačku absinthu a Chlapce se psem Pabla Piacassa, Moneta, Renoira, Gaugina, Cezanna, Rousseaua, Maleviče, Kandinského.

Výjimečným zážitkem je prohlížet si studii Giana Lorenza Berniniho pro Vytržení svaté Terezie. Jako by člověk cítil doteky sochaře navždy zachované v sofistikovaných záhybech látky vypálené v hlíně. Dalším vytržením je pak jedno z vrcholných zátiší Willema Kalfa. Zátiší se sklenicemi a ovocem z let 1653-1654, na kterém z nicoty černého pozadí sugestivně až hmatatelně vystupují průsvitné sklenice, zmačkaný bílý ubrousek a různé druhy ovoce včetně Kalfova oblíbeného zpola oloupaného citronu. Právě před takovým dílem si člověk uvědomí nedostatečnost fotografických a jiných reprodukcí. Když může vnímat onen kontrast malby a skutečnosti tam, kde jako by se fyzikální hranice stíraly.

Výstava „Ermitáž v Pradu" je příhodným doplňkem k návštěvě stálých madridských expozic a rozhodně stojí za několikerou návštěvu. Pro ty, co se snáze dostávají do Madridu než Petrohradu, pak také může být základním představením Ermitáže a jejích sbírek. Výstava potrvá až do 25. března 2012.