Nový unikátní měsíční minerál
Vědci na území západní Austrálie objevili malé množství přírodně uloženého minerálu, který byl do této doby znám jen z dovezených vzorků z Měsíce.
Když v červenci roku 1969 na Zemi přistála dnes již legendární posádka lodi Apollo 11, vyvolala krom hluboké hrdosti v americkém kosmickém programu díky vítězství o dobývání Měsíce i nadšení mezi vědci. Z oblasti přistání Tranquillity Base v Moři klidu astronauti Neil Armstrong a Edwin Aldrin nasbírali stovky kilogramů měsíčních vzorků. Zejména mezi geology a paleontology se zvedla silná vlna vzrušení z objevu tří exotických minerálů, které na Zemi nikdo nikdy předtím nenašel. V následujících desítkách let se první dva z nich, armalcolit a pyrroxerroit, podařilo detekovat v zemských horninách. Třetí z nich, pojmenovaný na počest místa přistání tranquillitit, byl na Zemi nalezen jen v měsíčních meteoritech. Až na konci listopadu minulého roku, po více jak 42 letech od mise Apolla 11, se historie změnila.
Dlouhá cesta
Australský paleontolog Birger Rasmussen z Curtinské univerzity v Perthu porovnal se svým týmem měsíční vzorky dovezené ze základny Tranquillity s šesti odebranými nerostnými vzorky v západní Austrálii. K analýze využíval metody ostřelování vzorků volnými elektrony. Dráhy rozptýlených elektronů jsou specifické pro každý materiál, čímž se vědcům podařilo jednoznačně určit jednotlivé látky. Měsíční horniny Rasmussen zkoumal shodou okolností z jiných důvodů už o něco dříve. A proto o objevu na Zemi tak dlouho nenalezeného minerálu nebylo žádný pochyb.
Vyvstala ovšem otázka, proč se minerál na Zemi nepodařilo objevit značně dříve. Odpovědí je vícero. Jednak jsou na Zemi odlišné geologické podmínky než na Měsíci a minerál je tak třeba hledat v místech odpovídajících vlivu těchto podmínek. Dalším nesporným faktem je, že minerál na svůj objev musel čekat kvůli zdokonalení technologie. Je totiž velmi křehký, v zemských atmosférických podmínkách nestálý a všechny jeho nalezené exempláře nebyly větší jak šířka lidského vlasu.
Běžnější, než se mohlo zdát
Navzdory dlouhé časové prodlevě k objevu minerálu v přírodní podobě na Zemi je prý tranquillit na Zemi běžnější, než by se mohlo zdát. Skládá se ze železa, křemíku, kyslíku, zirkonu a malého množství vzácného ytria. Všechny tyto prvku jsou na Zemi zastoupeny v potřebném množství, aby přítomnost minerálu v původní přírodní podobě podpořily. Navíc právě ytrium a celková konzistence minerálu mohou být dalším klíčem k dataci hornin, v nichž se tranquillitit podaří v budoucnu detekovat.
Důkaz srážky Země a Měsíce
Objev doposud exotického tranquillititu by měl přinést další podpůrný argument do teorie o vzniku našeho Měsíce. Z několika myšlenek je nejsilnější ta, kterou vyslovili v roce 1947 dva vědecké týmy ve složení William Hartmann, Donald Davis a Alastair Cameron, William Ward. Podle ní Měsíc vznikl při srážce tělesa o velikosti Marsu s mladou a ještě žhavou Zemí před 4,5 miliardami let. Během srážky, která byla spíše jakýmsi tečným „otřením“ se dvou formujících planetisimál, se do prostoru uvolnilo obrovské množství neztuhlého materiálu z původní zemské kůry. Spolu se zbytkem druhého tělesa, které vědci pojmenovali Theia, utvořil tento materiál prstenec uvězněný v gravitačním poli Země, aby v následujících tisícovkách let postupně zformoval náš Měsíc.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
