Soumrak mrchožroutů
Supi, kondoři a další opeření mrchožrouti si vysloužili přezdívku „zdravotní policie“, protože odstraňují z krajiny mrtvá těla zvířat i lidí a brání tak vzniku epidemií. Činnost člověka je bohužel příčinou jejich postupujícího úbytku.
Ke konzumaci rozkládajících se mršin jsou tito ptáci dokonale uzpůsobení. Například orlosup bradatý má extrémně kyselý obsah žaludku, který rozloží prakticky cokoli včetně velkých kostí. Hnilobné bakterie průchod takovou kyselou lázní nemohou přežít a orlosup netrpí infekcemi zažívacího traktu, ať spolyká cokoli.
Bohužel, člověk připravil ptačím mrchožroutům takovou změnu jídelníčku, s jakou si poradit nedovedou.
Asie: Zkáza jménem diklofenak
Na indickém subkontinentu vymírají supi masově na selhání ledvin. Ničí jim je lék diklofenak, který hojně používají veterináři k léčení velkých domácích zvířat. Když se léčba nezdaří a zvíře uhyne, zůstane v jeho těle diklofenak. Supi jsou na něj vysoce citliví a i malá dávka z kusu spolykaného masa nebo vnitřností pro ně znamená během několika dní jistou smrt. Odhaduje se, že počty supů bengálských klesly na 0,1 % stavů z počátku 90. let minulého století. Masové vymírání supů má pro země indického subkontinentu vážné následky. Rostě riziko nejrůznějších epidemií. Neodklizenými mršinami se živí toulaví psi, jejichž smečky se rozrůstají a šíří vzteklinu.
Indie, Pákistán a Nepál postavily výrobu a prodej diklofenaku a léčbu zvířat tímto lékem mimo zákon. Nakolik to pomohlo? Nejnovější výzkumy přinášejí výsledky, které sice signalizují výrazné zlepšení, ale zároveň svědčí o tom, že hrozba pro supy i nadále trvá. Úbytek supů se zpomalil. Nepodařilo se jej však úplně zastavit a o opětovném růstu populace supů si můžeme zatím nechat jen zdát.
Severní Amerika: Mršiny s olovem
Na severoamerické kondory krocanovité číhá jiné nebezpečí. Také tito ptáci se živí mršinami a také jejich stavy klesají. Na svědomí je má olovo z broků a kulek používaných v lovecké munici. Kondoři si pochutnávají na vnitřnostech, které lovci vyvrhnou z ulovených jelenců, jelenů nebo divokých prasat. S touto potravou polykají ptáci i olovo z projektilů, které je pro ně vysoce toxické. Olověné hrozbě čelí i kriticky ohrožený kondor kalifornský, který byl v hodině dvanácté zachráněn před vymřením umělým odchovem. Dnes je možné vracet kondory kalifornské do přírody, kde však mnozí z nich dlouho nepřežijí. Většinou se otráví olovem. Kalifornie už zakázala používat olověné projektily v oblastech, kde se vyskytují kondoři, ale akce zatím přináší jen střídavé úspěchy. V některých letech se kondoři navzdory všem preventivním opatřením přeci jen olovem otráví.
Evropa: Nežádoucí lovci
Také Evropa má své opeřené mrchožrouty a ani ti to nemají jednoduché. Španělští ornitologové zaznamenali alarmující změny chování u poslední evropské populace supů bělohlavých žijících ve Španělsku a na jihu Francie. Chovatelé dobytka si stěžují, že supi napadají domácí zvířata, především ovce. Někteří v tichosti pronásledují přísně chráněné supy jako škodnou. Jen v severním Španělsku bylo létech 2006 až 2010 zaznamenáno 1165 případů, kdy sup zabil domácí zvíře. Úřady vyplatily chovatelům odškodné ve výši 265 000 euro. Revanš na sebe nenechal dlouho čekat. Za stejnou dobu zahynulo po pozření otrávené návnady 243 supů bělohlavých.
Co přimělo supy, aby opustili zavedený způsob života mrchožroutů a proměnili se v lovce? Na vině je člověk. Konkrétně změny v evropské legislativě. Obavy z šíření nemoci šílených krav přiměly Evropskou unii, aby v roce 2002 přijala přísnější předpisy pro chov zvířat. Dříve směli chovatelé ponechat uhynulá zvířata na pospas mrchožroutům. Supi tak měli zajištěný neustálý přísun potravy. Nové předpisy nakazují, aby byly všechny mršiny odstraněny a zlikvidovány. Nařízení je vedeno bohulibým úmyslem. Pokud by zvíře zemřelo na nemoc šílených krav nebo na jinou obdobnou chorobu, pak se jeho tělo mohlo stát zdrojem nákazy.
Nový předpis o likvidaci mršin hospodářských zvířat vešel v platnost v době, kdy populace ohroženého supa bělohlavého začaly díky přísné ochraně pomalu stoupat. Supi byli už před změnou předpisů při shánění potravy vystaveni tvrdé konkurenci. Ptáci se museli hodně ohánět, aby se nasytili. Když zmizely mršiny z krajiny, zůstali supi bez kořisti. Hrozbu hladu zažehnali lovem. Období hojnosti mají především v době, kdy samice domácích zvířat rodí mláďata. Jehňata, kůzlata nebo telata představují pro tyto ptáky dosahující hmotnosti až 10 kilogramů a s bezmála třímetrovým rozpětím křídel vítanou kořist.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
