Afrika by mohla mít vody dost. Je ale hluboko a navíc pod Saharou

18. srpen 2017

Málokdo svět pozval stejně, jako hydrolog a vedoucí desítek misí OSN v Latinské Americe a Africe, Vladimír Plešinger. Místním vždy pomáhal najít zdroj zásobování vodou. Bojí se i u nás sucha, jak o tom všude slyšíte?

„Velký nedostatek vody v Africe je už nejméně 50 let. Tehdy v oblasti mezi Saharou a savanami výrazně pokleslo množství srážek a tím pádem i hladina spodních vod. Bohužel je to jev trvalý. U nás ale snad jen přechodný a zas se vrátíme k normálu,“ doufá hydrolog.

Voda by tam byla, ale...

Málo se ví, že Afrika vodu má, ale problém je se k ní dostat. „Pod Saharou jsou velké zvodnělé vrstvy aquifery (česky zvodeň), které vám dají vodu, ale musíte se k nim dovrtat. Ví se o nich už dlouho, ale je velmi choulostivé a taky pěkně drahé, dostat se až k nim.“ Plešinger ale vidí vodohospodářský problém Afriky jinde.

„Je to obrovský růst populace! Když jsem se do Gambie dostal poprvé, žilo tam na půl milionů lidí. Teď je jich tam 1,5 milionů. Všichni na malém území, které je už neuživí.“ Podobně je na tom Jemen, který měl velmi kvalitní vodní vrty. Vlivem zalidnění ale klesla hladina spodní vody tak, že už není dosažitelná. „Hydrologové to prostě musejí hlídat, ale je mi jasné, že s tak rostoucí populací vlastně ani nemají šanci.“

Afrika a voda

Projekt ze 70. let ještě funguje!

„V nejzápadnější africké zemi Gambii jsme dělali projekt fotovoltaických větrných stanic na čerpání vody ze studní. To byl můj úkol, včetně hydrogeologického průzkumu a pak i hloubení nových studní,“ říká. Přesto, že se psal rok 1968 a byl to pouze pilotní projekt, je dnes spokojený. Pořád totiž funguje.

„Jeden háček v tom ale je. Když jsem se tam zhruba po deseti letech vrátil, tak zase ženský tahaly vodu ze studní ručně. Místo toho, aby to zařízení jednoduše ošetřili.“ Může za to gambijská národní povaha. Jsou sice velmi přívětiví, ale ohromně konzervativní, spokojeni s tím, co měli. „Nějaká inovace tak bohužel neznamená, že je to definitivní řešení. Přesto, že by mohlo.“

Vladimír Plešinger, cestovatel
autoři: lup , zis
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.