Aktuality z ostravských skleníků: láčkovky a narančila
O následujícím víkendu se v ostravské zoologické zahradě mohou zájemci opět těšit na komentované prohlídky pěstebních skleníků. A co v místech, kam nemají návštěvníci běžně přístup, uvidí zajímavého?
Láčkovky (Nepenthes)
Rod Nepenthes obsahuje asi 120 botanických druhů. Patří mezi nejrobustnější masožravé rostliny vyskytující se v tropických deštných lesích Asie (zejména Bornea a Sumatry) a na Madagaskaru. Většinou jsou to 1-20 m dlouhé liány rostoucí na okrajích lesů při vodních tocích, na březích močálů a v řídkých lesních porostech. První zmínka o rodu Nepenthes pochází z roku 1658 z Madagaskaru. Hmyz a někdy i drobné hlodavce lapají do láček vzniklých přeměnou listů. Jedná se o jakési konvice umístěné na konci listů dlouhé až 40 cm. Mají různý tvar i zbarvení. Láčka obsahuje tekutinu obsahující viskoelastické biopolymery a proteolytické enzymy, které rozpouštějí lapenou kořist. Tuto tekutinu si láčkovka vyrábí a dokáže také upravovat její koncentraci dle určitých klimatických podmínek.
Narančila (Solanum quitoense)
Narančila pochází ze španělského slova naranjilla neboli pomerančík. Plody této lilkovité rostliny jsou bobule a připomínají malé chlupaté pomeranče oranžové barvy. Dužinu však mají zelenou, krásně voní a chutnají po malinách, jahodách a ananasu. Rostlina pochází z oblasti severozápadu Jižní Ameriky a ve své vlasti dorůstá do 2,5 metru, v našich podmínkách vyroste maximálně do výšky 80-120 cm. Inkové ji nazývali lulum a Mexičané lulun. Ve střední Evropě se prodává pod obchodním názvem Jurassica. Šťáva ze zralých plodů je používána jako přísada do alkoholických a nealkoholických nápojů.
Prohlídky skleníků proběhnou 4. a 5. října vždy od 11, 13 a 15 hodin.