Antibiotika často zachraňují životy, ale važme jejich přínosy i rizika, žádá lékař

18. červenec 2017

Antibiotika jsou látky, které mají schopnost buď bakterie zabíjet nebo potlačit jejich růst. V současné medicíně je jejich role naprosto zásadní. O tom, že tyto látky působí na celý organismus, a co to znamená, hovořil v Magazínu Leonardo lékař, biochemik a vysokoškolský pedagog Jan Trnka.

„Velkou část našeho těla tvoří bakterie. Zejména změna střevní mikroflóry, kterou antibiotika způsobí, může mít velmi zásadní dopady na celý organismus,“ připomněl expert.

Toho ale mnohem více zajímá, jak antibiotika působí na naše buňky, konkrétně na buněčné mitochondrie. „Mitochondrie jsou části buněk, které zodpovídají za velkou část produkce energie, tedy abychom z živin produkovali energii, která pak pohání naše tělo.“


„Zjistili jsme. že jedna skupina antibiotik, kterým říkáme aminoglykosidy, což jsou látky, které se užívají zejména při těžších infekcích, negativně ovlivňují mitochondriální metabolismus, a to tak, že snižují účinnost mitochondrií. Takže buňky spalují živiny, ale méně efektivně.“

Vědci zjistili, že právě některé druhy antibiotik snižují efektivitu mitochondrií. Jak je toto zjištění významné? „Cílem naše výzkumu je připomenout, že antibiotika nemají jen ty pozitivní účinky, ale mají i negativní, a to na naše buňky.“

Jak velkou hrozbou nadužívání antibiotik? „Moc se neví, že ta větší část světové produkce antibiotik se používá v zemědělství pro hospodářská zvířata, a nejen léčebně, ale i preventivně.“

Jaké jsou další možné negativní účinky antibiotik kromě poškození střevní mikroflóry? „U některých typů antibiotik může dojít ve vzácných případech k velmi závažným nežádoucím účinkům. U zmíněných aminoglykosidů je známo poškození sluchu, které může vést až k hluchotě nebo poškození ledvin, proto jejich užívání musí být velmi opatrné.“

Je v našich silách posílit organismus, aby byl schopný se bránit negativním vedlejším účinkům antibiotik? „Velmi závisí na tom, jaké antibiotikum dostáváte.“


„V tom vidím ten největší problém, protože také tímto použitím vznikají rezistentní kmeny, které pak mohou infikovat člověka. Ale antibiotika se zde dostávají do potravního řetězce, odtud do přírody, a tam velmi významným způsobem negativně ovlivňují fungování celých ekosystémů."

„Například penicilín má velmi úzké spektrum účinku, tedy zabíjí poměrně málo bakterií, a u něj jsou nežádoucí efekty malé a jsou přechodné. U širokospektrých antibiotik hraje roli rychlé opravení mikrobiomu, tedy právě střevní mikroflóry.“

Tedy poté, co člověk přestane brát antibiotika, je dobré jíst kysané zelí, jogurty a další probiotické potraviny, které dokážou bakteriální složení střeva vrátit zpátky. „Pro úplnou rekonvalescenci jsou nejlepší opatření ta nejjednodušší: odpočinek, klid, hodně spánku, hodně tekutin, pestré jídlo.“

Přesto lékař připomněl, že až na výjimky není třeba se antibiotikům vyhýbat. „Není to tak, že by nás nějak poškozovala. Spíše je důležité, aby člověk umožnil tělu, aby se samo opravilo po té infekci, která byla snad zvládnuta antibiotikem.“

„Antibiotika můžou zásadním způsobem pomoci u některých typů infekcí, mohou i zachránit život a často to dělají. Spíš je potřeba zvažovat poměr přínosu k možným rizikům, a to je úkol pro medicínskou obec,“ vzkázal lékařům Jan Trnka.

autoři: jkl , oci
Spustit audio