Antický pokus o bezlepkovou dietu?

Izotopová analýza je metoda, která umožňuje rekonstruovat stravu dávno zemřelých lidí i zvířat. Potrava z každého místa má unikátní složení izotopů a tento "podpis" se ukládá do kostí a zubní skloviny. Během poslední dekády vědci izotopovou analýzu využívají nejen k rekonstrukci paleodiety našich předků, ale také při zkoumání jejich ostatků, které vykazují nějaké patologické změny. Mezi ně patří i kostra mladé ženy, která byla objevena v asi 2 tisíce let staré hrobce na nalezišti Cosa v Toskánsku.

V dobách Římské říše se zde nacházela kolonie, která pěstovala obilí a olivy. Nebyla nijak bohatá, ale mladá žena, která zemřela ve věku mezi osmnácti a dvaceti lety, zřejmě patřila k majetnějším obyvatelům. Naznačují to nálezy zlatých a bronzových šperků z její hrobky. Je proto zarážející, že žena za živa měřila jen 140 centimetrů a na její kostře jsou patrné známky těžké podvýživy a osteoporózy stejně jako anémie a postižení zubů. Tyto příznaky mohou provázet neléčenou nesnášenlivost lepku (glutenu) neboli celiakii. Teorii, že mladá žena trpěla právě tímto onemocněním, posilují i výsledky genetické analýzy. Podle nich byla nositelkou variant dvou genů, které jsou v dnešní populaci spojeny s vysokým rizikem celiakie.

Italští vědci nyní provedli analýzu izotopů dusíku a uhlíku v kolagenu z jejích kostí. Získaná data pak porovnali s dalšími kostrami ze stejného naleziště i s lidmi, kteří žili na stejném místě v pozdějších dobách (v 6. století a 11. až 12. století). Zjistili tak, že ve srovnání s nimi měla žena značně neobvyklou hladinu obou izotopů. Důvody mohou být dva. Zaprvé, že podvýživa a nedostatek některých živin mohly ovlivnit izotopový "podpis". Druhá, zajímavější možnost je ta, že mladá žena si byla vědoma, že její nemoc souvisí s potravou a snažila se z ní vyloučit zdroje lepku, kterému se celiakové musí vyhýbat. Výsledky analýzy dokazují, že konzumovala více masa a sladkovodních ryb a méně rostlinné potravy, než ostatní testovaní lidé. Úplně vyloučit lepek, který se vyskytuje především v obilninách, se jí však vzhledem ke zdravotnímu stavu v době smrti zřejmě nepodařilo.

Zdroj: American Journal of Physical Anthropology