Archeologie v krajině

17. duben 2015

Archeologický ústav představil velmi zajímavou novinku – Archeologický atlas Čech, který přibližuje 105 vybraných archeologických památek z období paleolitu až po 20. století.

Kniha je propojena s webovými stránkami i aplikací pro mobilní telefony, jak si ještě s autory celého projektu prozradíme v některém z příštích Magazínů Leonardo Civilizace. Tentokrát jsme se zastavili u dvojice zajímavých výzkumů. Zatímco jeden z nich mapoval život 10. století, druhý nás zavedl do století dvacátého.

Královice bez krále

Poprvé jsme se s Janem Hasilem sešli během loňského Týdne ve vědě a technice AV ČR v budově Filozofické fakulty UK po přednášce Archeologie přemyslovské pevnosti. Na příkladu výzkumu v Praze – Královicích, který probíhal pod hlavičkou Ústavu pro archeologii FF UK, se zájemci dozvěděli více nejen o této lokalitě, ale i současných metodách, které mají archeologové k dispozici. Přednášku si můžete poslechnout díky záznamu na webu.

Královice se dostaly také na stránky nového Archeologického atlasu Čech s poznámkou, že jde o dobře zachovalé přemyslovské hradiště, v některých aspektech srovnatelné s Pražským hradem nebo Vyšehradem. Relikty valů patří k nejlépe dochovaným v Čechách. Očekávání byla před začátkem výzkumu přirozeně veliká, zejména kvůli absenci písemných pramenů.

Archeologové sice nenašli tolik informací, jak na počátku doufali, ale přesto hradiště Královice svůj význam a prestiž potvrdilo. Například zde byly nalezeny otisky po obydlích, které nabízí analogie ke srubovým konstrukcím na Pražském hradě nebo množství kostí, které jsou v současné době analyzovány a opět naznačují význam lokality. Zkoumání zřejmě potvrdí původní předpoklady, že se zde objevovaly především kosti zvířat, která patřila na stůl nobility. Ovšem na detailní závěry si budeme muset ještě počkat.

Adrenalinová archeologie

V letošním roce si připomínáme 70 let od konce druhé světové války, po které na našem území zůstalo velké množství stop. Historici shromaždují informace, zpovídají pamětníky, ale archeologie má i při poznání této etapy dějin výjimečnou roli – hledá stopy zaznamenaných příběhů. Může je potvrdit nebo i doplnit o detaily, na které si nikdo nevzpomene. V této souvislosti je unikátní výzkum na předpolí Lomu Bílina, kde archeologové od roku 2013 zkoumají postavení německého protiletadlového dělostřelectva z období 2. světové války.

Archeologové zde musí velmi úzce spolupracovat s pyrotechniky, protože jen v roce 2014 zde museli během 8 měsíců znehodnotit 4,5 tuny munice. Této situaci museli přizpůsobit také způsob své práce, jak Petr Čech prozradil během rozhovoru po přednášce Archeologie a 2. světová válka.

Některé detaily o výzkumu můžete najít na webu Archeologického ústavu, včetně fotografií z průběhu prací a na webu Týdne ve vědě a technice, kde je videozáznam přednášky Archeologie a 2. světová válka. Petr Čech byl rovněž hostem Studia Leonardo na ČRo Plus.

autor: Adriana Krobová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.