Architektonické skvosty Liberce

V dalším vydání Cestopisu architektury se vydáme do města ležícího v liberecké kotlině mezi Ještědským hřbetem a Jizerskými horami - putovat budeme po architektonických památkách Liberce.

Liberec je město se 100 tisíci obyvateli, s bohatou historií a významnou architekturou. První zmínky o něm sahají do 14. století, během 15. a v první polovině 16. století se původně malá osada postupně změnila na poddanské městečko. Na konci 16. století tu díky mimořádné stavební aktivitě vznikly první kamenné stavby, které na dlouhou dobu určily charakteristický ráz města.

Zásadnějšími proměnami prošel Liberec v druhé polovině 18. století, kdy bylo centrum města zastavěno zděnými domy v klasicistních formách. Počátek 19. století pak znamenal rozvoj textilního průmyslu a tedy i průmyslové architektury, což napomohlo k získání statutu samostatného města. Liberec býval hned po Praze druhým největším městem v Čechách, s početným obyvatelstvem německé i židovské národnosti.

V architektonicky dosti konzervativním sídle se najdou pravé poklady. Působili tu jak němečtí, tak vídeňští architekti, ale i pár významných Čechů.

S historikem architektury Zdeňkem Lukešem se vydáme nejen do historické části města, ale také do vilové čtvrti z přelomu 19. a 20. století, která svou jedinečností dokresluje tehdejší rozmach Liberce.

Prohlédneme si novorenesanční radnici s vysokou věží od vídeňského Karla von Neumanna, žáka prof. Friedricha von Schmidta – autora radnice vídeňské. Naší pozornosti neujde Divadlo F. X. Šaldy, typická budova vídeňského ateliéru Fellner-Helmer z osmdesátých let 19. století, která se honosí oponou od mladého Gustava Klimta.

Na Pražské ulici tu byl v letech 1935-36 vystavěn funkcionalistický obchodní dům Brouk a Babka, autorem návrhu je architekt Jan Gillar. Na Soukenném náměstí stojí Karfíkův osmipatrový Baťův palác. Jeho funkcionalistická železobetonová konstrukce byla na malé parcele záměrně vyhnána do výšky.

Ještě o patro vyšší je tzv. liberecký mrakodrap - Foehrův palác Donau, který rovněž ve 30. letech postavila firma Assicurazioni Generali podle projektu prof. Fritze Lehmanna.

Naše procházka bude dlouhá a mnohem obsáhlejší - podíváme se, co se do dnešní doby dochovalo z tovární výstavby z doby Theodora von Liebeiga, prohlédneme si vilu průmyslníka a obchodníka Franze Strosse, věžák architekta Zdeňka Plesníka ze 70. let i ukázku moderní české architektury – budovu knihovny v Rumjancevově ulici, která byla vybudovaná jako stavba smíření na místě nacisty vypálené synagogy.

Výčet architektonicky zajímavých míst Liberce by rozhodně nebyl kompletní, kdybychom opominuli jeden technický unikát – vodní nádrž v Harcově.

Vydejte se s námi na architektonické toulky Libercem. Pořad Leonardo Plus vysíláme v sobotu 20. černa v 16:10.