Astronomové vám půjčí robotický dalekohled

6. říjen 2012

Budete se moci účastnit jeho ovládání. Stačí přijít se zajímavou myšlenkou, jaký objekt a jaké pozorování na jižní polokouli provést. Vědci pak do této oblasti vesmíru namíří dalekohled FRAM a váš nápad se promění ve skutečnost.

Fyzikální ústav Akademie věd (AV) provozuje na Observatoři Pierra Augera u města Malargue na západě Argentiny od roku 2005 robotický dalekohled FRAM (Fotometrický Robotický Atmosférický Monitor). Observatoř Pierra Augera je v současné době největším a nejdokonalejším detektorem extrémně energetického kosmického záření na světě a FRAM zde pomáhá zpřesňovat rekonstrukce spršek kosmického záření. Hlavním úkolem dalekohledu je sledovat okamžitý stav atmosféry, zejména pak extinkci (rozptyl světla v atmosféře) a její závislost na vlnové délce (tedy na barvě světla). Od roku 2010 dalekohled navíc skenuje atmosféru podél osy dopadu těch nejzajímavějších spršek, a to jen pár minut po jejich detekci (tzv. program rychlého sledování - rapid monitoring).


Parametry dalekohledu FRAM:
FRAM je 30centimetrový dalekohled typu Schmidt-Cassegrain (12" Meade), umístěný na paralaktické montáži (Bisque Paramount) a vybavený CCD kamerou (G2-1600 Moravské přístroje) s Johnsonovými-Besselovými UBVRI a N filtry a zorným polem 25 x 17 úhlových minut. Na stejné montáži hlavní dalekohled doplňuje širokoúhlá kamera se zorným polem 4 x 2,6 stupně (rovněž G2-1600 Moravské přístroje) též vybavená UBVRI a N filtry. FRAM se nachází v nadmořské výšce 1418 metrů, na 35° 29' 45.1'' jižní šířky a na 69° 26' 59.1'' západní délky.


Zobrazte FRAM na větší mapě
 

Ve svém „volném čase“ se pak dalekohled zabývá i pozorováním klasických astronomických objektů jižní oblohy, zejména pátrá po optických protějšcích záblesků záření gama a pozoruje vybrané komety, planetky a proměnné hvězdy.

Aby využití tohoto „volného času“ dalekohledu bylo optimální a aby se rozšířil okruh jeho uživatelů, zapojil se Fyzikální ústav AV jako jeden z partnerů do evropského projektu GLORIA (GLObal Robotic telescope Intelligent Array, tedy Globální inteligentní síť robotických teleskopů). Cílem této iniciativy je vytvořit celosvětovou síť více než dvaceti robotických dalekohledů, které budou propojeny společným portálem, kde bude moci kdokoli, ať profesionál či amatér, zadávat návrhy svých pozorování. Návrhy budou hodnoceny uživateli portálu a ty nejúspěšnější a nejzajímavější budou vybrány pro pozorování inteligentní sítí teleskopů. To, že dvacítka robotických dalekohledů je rozložena na všech světadílech, umožní třeba nepřetržité sledování zvolených objektů a realizace unikátních pozorovacích kampaní. V České republice se na projektu GLORIA dále podílí Astronomický ústav AV a Fakulta elektrotechnická ČVUT.

Projekt GLORIA byl podpořen v rámci 7. rámcového programu Evropské komise, byl zahájen v říjnu 2011 a celá síť by měla být zkušebně zprovozněna v průběhu roku 2013. Fyzikální ústav AV však nadšeným astronomům připravil malou ochutnávku a pro nejlepší návrhy nabízí k dispozici svůj robotický dalekohled FRAM již nyní.

Dalekohled FRAM v noci, na pozadí je patrná Mléčná dráha.

Pokud máte nějaký oblíbený objekt na jižní obloze, či vhodný nápad a tip pro pozorování robotickým dalekohledem FRAM, pošlete nám svůj návrh buď pomocí formuláře na gloria.fzu.cz, anebo e-mailem na adresu prouza@fzu.cz, a to nejpozději do 31. října 2012. Odborná komise pak vybere pět nejlepších návrhů a FRAM následně tato pozorování zrealizuje a okalibrované snímky zašle zpět navrhovateli. Náš tým bude případně k dispozici pro pomoc s jejich dalším zpracováním. Nemusí se jednat jen o vědecká pozorování s výzkumným cílem, klidně můžete navrhnout třeba jen pořízení hezké fotografie jižní mlhoviny pro vaši školu či hvězdárnu, určitě však v textu návrhu vysvětlete, za jakým účelem chcete daný objekt pozorovat.

autoři: Marek Janáč , FZÚ AVČR
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.