Autonomní auta umožní existenci křižovatek bez semaforů

Semafory či dopravní světla jsou technologií, která je stará více než 120 let a byla původně vyvinuta ještě pro povozy, tažené koňmi.

Podle autorů nové koncepce, která se nazývá “systém založený na přidělených časových úsecích” (“slot-based system”), však s sebou příchod autonomních nebo robotických aut vybavených senzory a bezdrátovou komunikací přinese možnost další optimalizace.

A to zejména pokud jde o zvýšení rychlosti a plynulosti dopravy, propustnosti křižovatek a dopravních tepen a o snížení spotřeby paliva a emisí výfukových plynů. To vše samozřejmě při zachování stávající úrovně bezpečnosti.

Co z tohoto návrhu plyne konkrétně? Především spolu budou moci (a také muset) autonomní auta komunikovat již od jisté větší vzdálenosti od křižovatky a neustále (v reálném čase) si navzájem sdělovat své polohy a rychlosti a v důsledku toho svůj pohyb v dostatečném předstihu “harmonizovat”.

To jim umožní vypočítat a přidělit si unikátní a přesný čas průjezdu křižovatkou tak, aby žádné auto nemuselo zastavit, ale aby se zároveň nestřetlo s žádným jiným autem, při dostatečném prostorovém odstupu.

Teoretický koncept křižovatky bez semaforů, na které budou provoz plynule regulovat autonomní auta|foto: MIT Senseable Lab

Žádná auta tedy nebudou muset před křižovatkou nijak prudce brzdit a po jejím průjezdu nebudou naopak muset akcelerovat, natož aby musela stavět na červenou a aby se vytvářely před křižovatkami dopravní fronty a zácpy. Dopravní propustnost křižovatek by se přechodem na nový optimalizovaný systém mohla až zdvojnásobit.

Silniční doprava ve městech tedy začne připomínat systémy letecké dopravy, kdy má každé letadlo přidělen svůj jedinečný časový úsek pro start nebo přistání, aby se nesrazilo s jinými letadly. Jen budou tyto procedury mnohem rychlejší a budou se odehrávat na bázi decentralizované komunikace v automobilové síti peer-to-peer, nikoliv na nějakém centrálním “vševědoucím” dispečinku.

Svým způsobem se také provoz na dopravních uzlech začne podobat sladěnému či synchronizovanému “provozu” dat uvnitř elektronických mikroprocesorů. Model “slot-based system” byl již také teoreticky vyzkoušen (simulován) i s přítomností chodců a cyklistů, tedy prvků, které komunikovat a interaktivně přizpůsobovat svou rychlost prakticky nebudou.

K reálné aplikaci podobného modelu však ještě zbývá dlouhá cesta - především se nejdřív musejí na silnicích vyskytovat prakticky už jen autonomní vozidla a ta musejí nejdřív umět plynně komunikovat s centrálními dopravními dispečinky nebo regulátory.

Zdroje: MIT Senseable City Lab, Futurism, Vox, PLOS One, IEEE Spectrum, Discover Magazine, eeDesignIt, Youtube 1, Youtube 2