Bahenní vulkán vytvořili těžaři
Průzkumný vrt pro těžbu ropy a zemního plynu spustil před devíti lety jednu z největších „bahenních“ katastrof.
Před devíti lety, 29. květnu roku 2006, se na východě ostrova Jáva otevřela uprostřed rýžoviště v městě Sidoarjo „bahenní sopka“. Z hlubin země se na povrch dralo řídké bláto s vroucí vodou a párou. Místní lidé dali horkému bahennímu zřídlu jméno Lusi. Složili je z indonéského výrazu pro bahno, lumpur, a názvu města Sidoarjo. Denně vychrlila Lusi 170 000 kubických metrů bahna a pokračovala v tom prakticky bez přestávky. Dnes pokrývá bahno ze sopky plochu 6,5 kilometru čtverečních a jeho vrstvy dosahují místy mocnosti až 40 metrů. Bahenní příval připravil o domovy 40 000 lidí a napáchal škody vyčíslené na 2,7 miliardy amerických dolarů.
Od samého počátku vedou odborníci bouřlivé diskuse o příčinách vzniku Lusi. Někteří vidí spouštěcí mechanismus v zemětřesení, ke kterému došlo pouhé dva dny před erupcí bahna. Epicentrum se nacházelo 250 kilometrů jihozápadně od Sidoarjo. Jiní experti však viní z otevření sopky průzkumné vrty indonéské těžařské společnosti Lapindo Brantas. Ty se nacházely v těsné blízkosti bahenního vulkánu.
Kdo má pravdu?
Nejnovější výzkum mezinárodního týmu geologů v čele s Markem Tingayem z australské University of Adelaide potvrzuje teorie spojující vznik Lusi s průzkumnými vrty. Výsledky svého bádání publikovali vědci v časopise Nature Geosciences.
„Náš výzkum prakticky vyloučil všechny možné scénáře, při kterých by mohlo erupci bahenní sopky spustit zemětřesení. Podle mého názoru už není o čem diskutovat,“ shrnul závěr studie Mark Tingay.
Mnoho vědců se pokoušelo situaci při vzniku Lusi nejrůznějšími způsoby modelovat. Tingay a jeho spolupracovníci z Austrálie, Spojených států a Velké Británie jako první vyšli z dat získaných v kritické oblasti několik dní před zemětřesením i po něm.
Za vším hledej lidskou činnost
Teorie, které připisovaly vznik Lusi zemětřesení, předpokládaly, že otřesy ztekutily v oblasti následné katastrofy původně pevné vrstvy jílů. Při tom by se uvolnilo velké množství plynu a ten by vytlačil bahno z hlubin k zemskému povrchu. Měření hned v několika průzkumných vrtech společnosti Lapindo Brantas v blízkosti místa katastrofy však bezprostředně po zemětřesení žádné zvýšené uvolňování plynů neodhalilo. Vědci nenarazili v nasbíraných datech na nic, co by prozrazovalo, že zemětřesení změnilo poměry v horninách v místě budoucí bahenní sopky.
Naopak, změny v podzemí se rozběhly poté, co do průzkumného vrtu jen 200 metrů od místa budoucího bahenního vývěru hrkla voda uvězněná v hlubině pod vysokým tlakem. Nápor vodní masy narušil horninu v okolí vrtu a to mělo o den později za následek otevření bahenního vulkánu. Potvrdily to i analýzy materiálu vyvrženého z Lusi na počátku bahenní erupce. Ten pocházel z velkých hloubek a to opět svědčí ve prospěch teorie, že výron bahna je důsledkem aktivity těžařů.
Zdroj: Nature Geoscience
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
