Bakterie pomáhají komunikaci hyen
Pachová komunikace hyen je do určité míry závislá na komunitách mikrobů, kteří žijí v pachových žlázách. Bez nich by si toho hyeny řekly mnohem méně.
Africké hyeny skvrnité (Crocua crocuta) žijí ve velkých matriarchálních klanech, typicky o 40 až 80 jedincích. V tak velkém kooperujícím společenství, které se navíc během dne rozpadá na menší skupinky a zase se volně sdružuje, hrají důležitou roli všechny formy komunikace včetně pachové. Velmi časté je u hyen pachové značkování, kdy se zvíře otírá análními žlázami o stébla trávy a zanechává na nich svůj chemický „podpis“.
Vědci z Michiganské státní univerzity studovali složení vzorků sekretu pachových žláz hyen, které získali ze stébel trávy v savanách Keni. Sekret tvoří různé mastné kyseliny, estery kyselin, uhlovodíky, alkoholy a aldehydy. Překvapivé ale bylo, že mikrobiální složení sekretu bylo podobné u jedinců ze stejného klanu, ale mezi klany se výrazně lišilo. Naznačuje to, že klany hyen mají svůj vlastní typ mikrobiální komunity, která sídlí v análních pachových žlázách a příslušníkům klanu dodává podobný pach. Ten hyeny zřejmě využívají při značení teritoria klanu a rozeznávání jeho členů. Podle vědců je to vůbec první známý případ, kdy skupiny společensky žijících savců mají odlišné bakterie produkující pach.
Zdroj: ScienceDaily, Scientific Reports
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.