Bakterie pro tvorbu bio-baterií
Výzkumníci z Východoanglické University ve spolupráci s americkými kolegy odhalili, že některé baktérie mohou přímo generovat elektrický proud.
Vědci zkoumali mořské baktérie druhu Shewanella oneidensis a zjistili, že elektrický proud se u nich objeví ve chvíli, kdy se přímo dotýkají povrchu kovového objektu či minerálů. Za vznik elektrického proudu jsou přímo odpovědné jisté proteiny na povrchu baktérií, které za určitých podmínek vyvolají průchod elektrického náboje přes buněčné membrány těchto organismů.
V zásadě pak stačí pokrýt elektrody vrstvou elektrobaktérií a sestrojili jsme bakteriální elektrický článek, který produkuje elektrický proud, podobně jako neživá baterie. Vědcům však nestačily baktérie v té podobě, v jaké je nacházíme v přírodě. Jejich schopnost generovat elektrický proud totiž bývá obvykle slabá. Bylo třeba baktérie pozměnit tak, aby obsahovaly hlavně vybrané proteiny, vhodné k přenosu elektrického náboje z nitra buňky, tedy k vytvoření elektrického proudu. Tyto potřebné proteiny vpravili vědci do lipidových váčků či kapslí uvnitř lipidových membrán bakteriálních buněk.
Zdá se, že mechanismů uvnitř těchto baktérií budeme moci využívat dvojím způsobem. V prvním případě bude elektrický proud vznikat jako důsledek chemických reakcí uvnitř baktérií, vyživovaných např. látkami z odpadních vod. Druhým případem bude jakýsi inverzní mód - baktérie se naopak ocitnou pod vnějším elektrickým napětím a proudem a díky takto dodané energii pak budou vyrábět různé chemické látky. Místo mikrobiální elektrárny pak budeme mít mikrobiální továrnu. Pokud do reakcí přidáme železo, naskýtá se také možnost řídit pomocí baktérií produkci CO2 v ovzduší,.
Zdroj: PhysOrg
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.