Barokní zahrada pražského Černínského paláce je v letních měsících přístupná i pro veřejnost

21. červen 2018
Česko – země neznámá

Naše pražská redaktorka Jolana Nováková se při svých procházkách Prahou tentokrát zastavila nedaleko Pražského hradu, na Loretánském náměstí. A nahlédla do nádherné barokní zahrady, která leží u Černínského paláce. Ta je totiž v letních měsících o víkendech a o svátcích otevřená i pro veřejnost.

Černínská zahrada u paláce stejného jména se zelená, kvete a voní na ploše 1,7 hektaru od konce 17. století. Na vzhledu zahrady se podílelo několik významných architektů své doby. Společně s palácem pak procházela nelehkými roky, kdy byla značně zdevastovaná. Nového kabátu se dočkala za první republiky.

V zahradě stojí pavilonek, sala terrena, najdete tu dvě fontány, kašnu a také hraniční kámen z česko-bavorských hranic. Zahrada, společně s Černínským palácem, je od roku 1958 chráněna jako kulturní památka České republiky. Sídlí zde Ministerstvo zahraničních věcí ČR.

Když hrabě Humprecht Jan Černín z Chudenic začal snít o vlastním paláci, vyhlédl si nejprve ten Valdštejnský. Koupit se mu ho ale nepovedlo, a tak si pořídil pozemky na dnešním Loretánském náměstí. Roku 1669 tam začal se stavbou Černínského paláce. Dvacet let nato podle plánů architekta Francesca Carattiho začala pod palácem vyrůstat i zahrada. Na jejím budování se v průběhu let podíleli architekti Domenico Egidio Rossi a František Maxmilian Kaňka. Po něm je pojmenovaný i růžový pavilonek v zahradě. Kaňka ale jeho autorem ve skutečnosti nebyl. Jméno jeho stavitele tak zůstává záhadou.

Růžový pavilon je pojmenován po architektu Kaňkovi, autor je ale neznámý

Zahrada byla značně zdevastovaná v polovině 18. století při obléhání Prusy. V paláci už se také nebydlelo. Po rekonstrukci obou míst se tu pořádaly jen hostiny, koncerty a plesy. Na konci 18. století Černínové odešli do Vídně a palác zůstal úplně prázdný. Ne nadlouho.

Brzy se tu otevřela obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění, předchůdkyně dnešní Národní galerie. Pak se zde vystřídaly špitál, továrna na karty i skladiště chmele. Roku 1851 koupilo zahradu i palác c. k. ženijní ředitelství v Praze a objekty byly přeměněny v kasárna a dvůr se stájemi.

Do dnešní zjednodušené podoby byla zahrada uvedena při adaptaci Černínského paláce za první republiky pod vedením architekta Pavla Janáka. Roku 1990 byl do zahrady umístěn hraniční kámen z česko-bavorských hranic. Jako symbol otevření hranic ho tehdy dostal darem ministr zahraničních věcí Jiří Dienstbier. Do zahrady je možné vstoupit samostatným vchodem naproti Loretě. Otevřená je o víkendech a svátcích od 10 do 17 hodin, a to až do konce září.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.