BEEHAVE – virtuální včelstvo

21. březen 2014

Vědci vytvořili počítačový model včelí kolonie, aby rozmotali propletenec devastujících vlivů ohrožujících chov včel.

Syndrom zhroucení včelstev známý také pod zkratkou CCD (z anglického colony collapse disorder) představuje v současnosti velký problém nejen pro chovatele včel, ale také pro pěstitele mnoha kulturních plodin. Z úlu postiženého kolapsem zmizí v krátké době drtivá většina dělnic a včelstvo zaniká. Příčiny zůstávají záhadou. Může jít i o vzájemnou souhru několika negativních vlivů, kterým už včely nedokážou vzdorovat. Zdá se, že ke kolapsu včelstev významně přispívají některé choroby, cizopasníci, špatná výživa včel a snad i vliv některých postřiků insekticidy.

Tým vědců pod vedením Juliet Osborneové z University of Exeter vyvinul počítačový model nazvaný BEEHAVE, s jehož pomocí je možné v počítači simulovat aktivity celého včelstva od kladení vajíček včelí matkou, přes péči včel krmiček o larvy až po sběr pylu a nektaru včelami létavkami. Model bere v potaz reálnou krajinu, v které se virtuální včelstvo nachází. Jeho popis byl zveřejněn ve vědeckém časopise Journal of Applied Ecology a autoři jej dávají volně k dispozici nejen vědcům ale i včelařům a všem, kdo o něj projeví zájem.

K vytvoření modelu použili vědci obrovské množství dat a poznatků. Ačkoli matematické algoritmy programu jsou komplikované, uživatelsky je program „přátelský“ a dovoluje předvídat vývoj včelstva a produkci medu za různých podmínek i při různých včelařských praktikách.

Kleštík na těle včely, pod elektronovým mikroskopem

První výsledky modelování týmem Juliet Osborneové například naznačily, že včelstva napadená cizopasným roztočem kleštíkem včelím (Varroa destructor) jsou citlivá na nedostatek potravy, který zdravá včelstva bez potíží zvládají. Zpočátku nemusí chovatel tento negativní dopad ani zaznamenat. Ale „krize“ včelstva se rok od roku prohlubuje a nakonec může vyústit v jeho naprosté zhroucení.

Model BEEHAVE ukáže také důsledky ošetření porostů insekticidy. Modelace naznačily, že ke krátkodobým ztrátám dělnic-létavek způsobeným jejich otravou toxickými postřiky jsou včelstva překvapivě odolná. Pokud ale dochází ke ztrátám dělnic po delší dobu, pak původně nepostřehnutelný problém snadno přeroste v kritický stav. Zvláště když je včelstvo vystaveno dalším zátěžím, např. při nedostatku potravy.

Dostatek kvalitní potravy v blízkosti úlu se ukazuje jako jeden z klíčových faktorů, který rozhoduje o vnímavosti včelstva k dalším nepříznivým vlivům. Vědci jsou přesvědčeni, že by model mohl významně přispět i k vyřešení záhadného syndromu zhroucení včelstev. Neměl by však pomáhat jen při eliminaci negativních faktorů. Měl by zemědělcům a včelařům napovědět, jaké změny v hospodaření a v chovu by včelám v dané oblasti nejvíce prospěly.

včely

Zdroje: University of Exeter - Juliet Osborn, Journal of Applied Ecology, BEEHAVE

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.