Bez rituálů se neobejdeme, říká nejen o Velikonocích páter Jiří Tichý
Ať už jsou naše oslavy Velikonoc založeny spíše na křesťanských tradicích, nebo jsou blíže těm pohanským nebo zcela světským, důležité je pro celé období především samotné jejich mysterium, tajemství i obřadnost.
„Každý člověk zažívá, že se neobejdeme bez rituálů,“ uvedl v Magazínu Leonardo páter Jiří Tichý. „Bez toho, aniž bychom nějaké věci dělali pravidelně,“ dodal.
Patrné je to i v tak obyčejné věci, jako je uspořádání běžného dne u člověka. „Málokdo má každý den naprosto jiný od těch ostatních. A ono nám to pomáhá,“ tvrdí duchovní.
Podle něj je do našeho antropologického uspořádání vloženo, že rituály patří k životu každého člověka, ať jsou jakékoli.
„Křesťanství, jak věříme, přináší rituály, které nás přímým způsobem napojují na našeho Boha,“ vysvětlil Tichý.
Velikonoce tak mají jednoznačné poselství. „Bůh dává svého syna, z lásky k člověku, a to až do krajnosti, až ke smrti. Smrt tedy nemá nad životem člověka poslední slovo,“ říká duchovní.
A toto poselství je přítomné i ve svátcích jara: rodí se nová mláďata, příroda pučí, překonává se to, co symbolizuje zima: usnutí a smrt.
„Věřím, že člověk, který je jen trochu vnímavý, tohle dokáže vnímat,“ věří páter Jiří Tichý.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
