Bezmotorové miniletadlo pro Mars
Odborníci NASA už připravili asi 10 různých projektů bezpilotních letounů nebo kluzáků, určených pro let v řídké atmosféře Marsu. Zatím poslední z nich, nesoucí jméno Prandtl-m, je z nich zároveň nejmenší.
Díky svým minimálním rozměrům a velmi malé hmotnosti má však Prandtl-m (Preliminary Research Aerodynamic Design to Land on Mars) zároveň největší šanci být prvním letadlem na Marsu, protože jej lze k Rudé planetě vyslat i v rámci velmi malé kosmické sondy, například jako přídavný náklad k některému z příštích marsovských vozítek v letech 2022-24. Zatímco jeden z předchozích posledních navrhovaných motorových kluzáků, ARES, měl v roztaženém tvaru rozměry v řádu několik metrů a pozemskou hmotnost přes 150 kilogramů, bezmotorový minikluzák Prandtl-m má mít rozpětí křídel pouhých 60 centimetrů a na Marsu hmotnost menší než polovina kilogramu (marťanská gravitace činí jen 38% gravitace pozemské). Svým lomeným tvarem a velikostí přitom připomíná větší bumerang.
Kluzák čeká období zkoušek
Pokud jde o materiál, minikluzák bude vyroben ze skelných nebo uhlíkových vláken. Marťanská verze bude přitom moci mít díky nižší gravitaci na Marsu pozemskou hmotnost více než 1,2 kilogramů. Kvůli velkému rozdílu v hustotě obou atmosfér bude muset být minikluzák na Zemi zkoušen ve větší výšce, než kolik bude činit jeho skutečná operační výška na Marsu. Koncem tohoto roku bude minikluzák vynesený balónem do výšky asi 33 kilometrů nad Zemí, aby tamní řídká atmosféra svoji hustotou napodobila řídký vzduch v mnohem nižších vrstvách atmosféry Marsu. V pozdějších testech by se Prandtl-m měl dokonce na palubě výškové rakety dostat až do výšek přes 130 kilometrů nad povrchem Země. Během pozemských zkoušek bude minikluzák používat systém GPS, nad Marsem se bude muset obejít bez něj.
Minikluzák se vejde do standardizované malé družice typu Cubesat s rozměry 10x10x30 centimetrů, tedy v zásadě do prostoru velkého jako bochník chleba. Po vypuštění a uvolnění minikluzáku do marťanské atmosféry ve výši zhruba 610 metrů sice Prandtl-m vydrží pasivně letět jen asi 10 minut, přičemž uletí vzdálenost o něco větší než 30 kilometrů, ale může přitom zblízka a velmi podrobně fotografovat vybranou část marsovského povrchu. Může jít například o místo budoucího přistání automatické sondy nebo přistávacího modulu s lidmi.
Zdroje: NASA, AstroWatch, SciTechDaily, GizMag, Space.com
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
