Bezzásahový režim je nejlepší režim, tvrdí ekolog o parku Šumava

Odpůrci novely z řad starostů, poslanců a senátorů tvrdí, že našemu nejvtšímu národnímu parku Šumavě zákon nic dobrého nepřinese a dokonce pro něj bude katastrofou.

„Zákon by měl být jednoduchý, jasný a jednoznačný. Ani jedno z toho novela nesplňuje,“ uvedl v Ranním Plusu zastupitel a člen rady plzeňského kraje pro oblast životního prostředí a zemědělství Václav Štekl (KSČM).

Zásadním problémem novely je plošné uplatňování zásady zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů v jejich přirozené dynamice, tvrdí politik.

„To znamená v překladu divočinu na více než 50 % národního parku, a konkrétně pro Šumavu je to jeden ze základních problémů,“ dodal.

Podle Štekla Šumava tak velké bezzásahové území nezvládne, ani z dlouhodobého hlediska. „Jsme přesvědčeni, že nelze tímto razantním způsobem divočinu do Šumavy vrátit.“

Obavy panují zejména z aktivity škůdců, vysvětlil zastupitel.

„Kůrovcová kalamita, která se na Šumavě odehrála, zanechala obrovské stopy, a kdyby se kůrovec opět rozšířil, byl by to problém,“ varoval Václav Štekl.

I škůdci jsou běžnou součástí přírodních dějů, připomíná aktivista

„Zákon je napsán lépe, ale v druhém čtení ještě upozorníme na nedostaky, které zákon má,“ sdělil expert na ochranu přírody hnutí DUHA Martin Voráč.

To, že zákon není dostatečně jasný, aktivista potvrdil. „Novela v podstatě neříká, do kdy by se měla polovina parku divočině vyčlenit.“

Hnutí DUHA trend rozšíření bezzásahových zón rozhodně podporuje, „Bezzásahový režim je nejlepším ochranným režimem pro řadu míst národním parku.“

„Národní park má poskytovat prostor, aby se mohl příroda vyvíjet samovolně, a to i díky vlivům plošných škůdců, které jsou běžnou součástí přírodních dějů,“ připomněl ekolog.

Šteklovy obavy z šumavské kůrovcové kalamity aktivista nesdílí.

„Les se po napadení kůrovcem sám přirozeně obnovuje a není to vůbec žádný problém, v tom nerozumím námitkám oponentů,“ konstatoval Martin Voráč.