Biopark teplického gymnázia nabízí ve skleníku výlet i do tropických a subtropických oblastí

„Nad hlavou nám roste mučenka, ta mívá obrovské fialové květy, mívá je spíš na konci srpna. Je tu i druhá. Ta nemá květy, ale krásné oranžové plody, které se dají jíst. Sice jsou malé, ale když jich je hodně, tak se tím dá najíst,“ popisuje Michael Novák.

Přesuneme se s ním ke zvířátkům. Dole na nás kouká pásovec, jsou tu v páru.

„Když jdou na kutě, tak se buď stočí do klubíčka, nebo se převrátí na záda, a když se jim něco zdá, tak se jim třepou packy a vypadá to neskonale vtipně. Nad pásovci máme trochu vody, tam je agama vodní, ta tu vodu potřebuje, aby se mohla jednou za čas vykoupat. Máme tu i její příbuznou, agamu vousatou, ta má ráda spíš pouště a suché oblasti.“

Když mají pásovci náladu, pobíhají z jedné strany na druhou. Když si je turisti chtějí fotit, tak to často nestihnou.

Dva pásovci v bioparku někdy pobíhají tak rychle, že je návštěvníci nestihnou vyfotit|foto: Gabriela Hauptvogelová

„Kdo je tu pomalejší a je příbuzný agam, tak je to trnorep africký. On je zákonem chráněný, je už i docela vzácný. K nám se dostal do záchranné stanice od policie, protože ho zabavila pašerákům. Pak tu máme i plazy - je tu třeba krajta královská, různé užovky, krajta diamantová. Naším největším hadem je hroznýš královský. U nás jsou to škrtiči, žádný z těch hadů není jedovatý,“ dodává Novák.

Ošetřovatel hadů se podle něj nějakému tomu kousnutí nevyjde. „Docela často je kousán, na prstech často mívá dva zoubky. To je riziko povolání.“

Ve voliérách nechybí ani papoušci. „Tady je amazoňan modročelý. S ošetřovatelkou si rád povídá, říká "Kamčo, Kamčo", ale na nás moc nemluví, není zvyklý,“ vysvětluje průvodce.

V poslední části skleníku je zastoupena flora a fauna, se kterou se můžeme setkat i v Evropě. Najdete tam třeba fíkovník, různé želvy, ale i české ryby. Jen pozor - neochutnávejte čili papričky, několik studentů už na to doplatilo!