Blue Effect a Radim Hladík jsou legendami české hudby. Podívejte se na unikátní video z Olomouce
Nová syntéza z první poloviny 70. let je jedním z nejzajímavějších projektů u nás, který se snažil propojit svět rocku a jazzu. Unikátní dílo Radima Hladíka bylo kvůli své náročnosti hráno minimálně, o to cennější je záznam, který Český rozhlas pořídil v září roku 2015.
Koncert pod širým nebem na Korunní pevnůstce v Olomouci trval více než 70 minut a Blue Effect spolu s Rozhlasovým Big Bandem Gustava Broma odehrál podstatnou část z obou pantonských alb Nové syntézy. Navíc byla zařazena přearanžovaná klasika Ej, padá, padá rosenka z alba Svitanie (1977) a skladba Rajky z desky Svět hledačů (1980).
Zářijové počasí je nevyzpytatelné, přesto nebyla připravena záložní varianta koncertu. Naštěstí průtrž mračen přišla až o den později, a tak 1500 diváků potrápil jen večerní chlad. V kotli to bylo ještě dobré, ale některé nástroje v orchestru přece jen poznamenal a Radim Hladík po koncertě jako první navlékl rukavice, aby alespoň trochu rozehřál prokřehlé prsty.
Během vystoupení ale na sobě nedal nic znát. Památným okamžikem byla prasklá struna při první gradaci rozsáhlé finální kompozice Nová syntéza 2. Radim během obvyklé hlukové stěny strunu rychle vyměnil a po signálu, že je vše v pořádku a je připraven znovu hrát, se bez mrknutí oka jelo dál.
Vokální složka Blue Effectu byl speciálně pro tento koncert posílena o Ivu Marešovou, aby bylo možné co nejvíce zachovat party Leška Semelky. Ten byl v době vydání Nové syntézy 2 ve vrcholné hlasové formě a Honza Křížek by to při vší úctě sám nevyzpíval. A je třeba také říct, že se tentokrát vyvaroval svých občasných klauniád, což koncertu jen prospělo.
Radim Hladík byl známý perfekcionista a chtěl si sám dohlédnout na zvukový mastering, což při vytíženosti kapely bylo hodně náročné. Občas jsme si zavolali, neopomněl poznamenat, jaká je to dřina, ale vždy tam byl nějaký posun. Když konečně vše dokončil, netušili jsme, že to byla pravděpodobně jeho poslední práce ve studiu. 4. prosince 2016 zemřel.
Už toho 9. září 2015 jsem celý koncert prožil jako v transu. Síla té hudby, tak jak ji člověk nasál coby teenager, byla neuvěřitelná. Dvojnásobnou radost mi dělá, že ona atmosféra je patrná i ze záznamu. Už jsem ho viděl několikrát a vždy mi běhá mráz po zádech. Chybičky najdete, ale ten drive je neuvěřitelný. Podařilo se zaplnit mezeru v odkazu geniálního kytaristy a skvělého člověka. Máte šanci vidět Novou syntézu live. Užijte si to.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
