Bouřka udělala z několikadenních ptáčat bezdomovce. Život jim zachránili v Klášterci

18. srpen 2016

Pinzeta, hodinky a hlavně trpělivost je potřeba k záchraně života několikadenních ptáčat. Vědí to v záchranné stanici pro handicapované živočichy v Klášterci u Vimperka. Starají se tu o mláďata, která přišla o domov i rodiče při bouřce.

Ošetřovatelka Kristýna Falková krmí mládě modřinky mokrým piškotem. Používá k tomu pinzetu, kterou se snaží dostat potravu do miniaturního zobáčku. „Je hrozně důležité udržovat tělesnou teplotu ptáčat, protože v tomhle věku na nich normálně ještě sedí rodiče. Mláďata si zatím nedokáží teplotu sama uhlídat a velmi rychle ochladnou. Pokud je člověk nedrží v teplé ruce, musí být na vyhřívané podložce nebo na ně musí svítit lampa,“ dodává.

Provizorní hnízdo pro ptáčata v záchranné stanici rozhodně není z trávy, peří ani drobných klacíků. Jako hnízdo tu slouží miska se speciální podložkou a gelem, který delší dobu udrží teplo.

Mistička je navíc přiklopená síťkou. „Ptáčata jsou malá, mohlo by se snadno stát, že je budou otravovat mouchy, ale ona potřebují šetřit energií, ne od sebe odhánět mouchy. Zakrýváme je, aby měla naprostý klid a mohla odpočívat,“ říká Kristýna Falková.

Péče o mláďata podle ní obnáší trpělivost a je třeba jí věnovat hodně času. „Ptáčata by se měla krmit každých dvacet minut, musí se zahřívat, musí se čistit podložka, takže to zabere opravdu hodně času,“ komentuje.

Ptáčata přibližně za dva týdny změní nejen druh potravy, ale také svoje bydliště. „Zkusíme je dát do takové klícky, kterou přemístíme ven. Budou tam moci pobíhat po trávě, budou tam mít různé klacíky, budou se učit i létat a budeme jim tam dávat misku s červy nebo jinou potravou,“ popisuje Kristýna Falková.

Až budou ptáčata soběstačná, opustí klec a budou se pohybovat v areálu stanice. Ta jim bude sloužit i nadále jako azyl.

Spustit audio