Bratislavané zavzpomínali na bytový underground. Koncept otevřeného bytu chce zprostředkovat atmosféru disentu
Disent může z dnešního pohledu na mladou generaci působit i trochu romanticky. Boj proti režimu, tajné pakty a hlavně bytová kultura. Všichni se sejdou v jednom soukromém bytě, aby za přísně tajných podmínek zhlédli třeba premiéru nové divadelní hry. Podobný pocit si teď zkoušeli navodit i lidé v Bratislavě.
Stoupáme po schodech do bytu, jehož obývací pokoj se dnes změní v koncertní sál. Na pohovce, židlích anebo tak opření o rámy ve dveřích postávají lidé, popíjejí víno a uprostřed pokoje vedle knihovny a televize se připravuje písničkář Oldřich Janota.
Mikrofon nepotřebuje. Ještě nikdy jsem neseděla u interpreta na koncertě tak blízko, že se bojím, abych mu omylem nekopla do futrálu na kytaru.
Chybí atmosféra strachu, myslí si Janota
Janota během večera odehraje čtyři minikoncerty trvající necelou hodinu. Na každý přichází nové publikum a podobně je to i o pár ulic dál v dalších třech jiných bytech.
„Koncert má svá pravidla. Publikum a muzikanti se napřed vzájemně oťukávají, postupně se navazují nitky a pak se to teprve rozjede. Tady ale končíme zrovna v tom momentě, kdy skončí ta fáze oťukávání,“ přibližuje specifika bytového koncertu známý hudebník.
Dnešním mladým, kteří nezažili zvláštnosti bytových setkání, podle něj tato příležitost období disentu přiblížit nedokáže. „Chybí tu atmosféra strachu, že někdo zazvoní a za dveřmi je policie,“ říká.
Komunita a sympatické spiklenectví, pochvaluje si publikum
Celé to působí jako rodinné setkání – o přestávkách se mezi pauzou sejdou všichni v kuchyni k jídlu a vínu, povídají si o politice kultuře a všem možném. A pak je musí zase hostitel všechny svolat do obývacího pokoje.
„Byl jsem nervózní, jestli to nebude jenom klišé a jestli se podaří zprostředkovat atmosféru, kterou celý koncept deklaruje. A jsem příjemně překvapený,“ pochvaluje si jeden z diváků. A podobný dojem mají i jiní.
„Jsem velký fanoušek undergroundu, a tak jsem tuto akci velmi přivítal. Když jsem sem šel, měl jsem opravdu pocit jakéhosi spiklenectví,“ svěřuje se další z publika.
A u koho se sejdeme příště?
Hostitelé během večera osobně přivítají snad každého návštěvníka, nabídnou mu nápoj a posezení. A jejich řady se do budoucna určitě rozšíří. Už během večera se přihlásilo několik lidí, kteří dají své byty rádi také k dispozici.
Po netradičním koncertu přemýšlím, že bych mohla zajít ještě na nějaké vizuální umění. Jeden obývák v centru Bratislavy se dnes večer proměnil ve vernisáž fotografky Libuše Jarcovjákové. Tak asi zamířím právě tam.
