Březnový časopis Vesmír
Přinášíme vám výběr zajímavých témat, která na vás čekají v novém čísle časopisu Vesmír.
Jak housenky lezou huseníčku na nervy
Jestli rostlinám vadí, když se do nich zakousne housenka, zjišťovali švýcarští vědci a o jejich výsledcích referuje Petr Zouhar.
Rostliny jsou na pohled poměrně nudná stvoření, postrádající veškerou živočišnou dynamiku. Zrychlené otvírání a zavírání květů nebo kroucení fazolu kolem tyčky sice může vypadat efektně v dokumentárních snímcích, v reálném světě je však k uzoufání pomalé. Dokonce i masožravé rostliny svou kořist povětšinou pouze nudně přilepí a pomalu rozpustí, místo aby se po ní sápaly po vzoru filmové Adély. Proč? Rostlinám schází specializovaná nervová soustava, která by jim pomocí přenosu elektrických signálů umožňovala rychle řídit své pohyby a ve zlomcích sekundy reagovat na změny v okolí. Nebo ne?
Poliovirus stále řádí
Jak pokračuje celosvětový boj za odstranění hrozby dětské obrny (poliomyelitidy) na naší planetě, píše ve svém článku Vladimír Vondrejs. I když konečný cíl, tedy úplné odstranění polioviru ze zemské biosféry, ještě bohužel není splněn, připomíná autor nesmírné úspěchy na poli boje proti této devastující chorobě.
Je nesmírně příjemným zjištěním, že po celé poslední tři roky nebyl zaznamenán v Indii ani jeden případ onemocnění touto devastující chorobou. Indie se tak hrdě zařadila na seznam zemí, ve kterých byl výskyt poliomyelitidy zcela potlačen. Je to jeden z dalších špičkových úspěchů indické vlády, světové zdravotnické organizace, sponzorů a všech dalších složek podílejících se na náročné očkovací akci.
Proč žáby skáčou
Zbyněk Roček
Děti mají někdy záludné otázky. Až přijdou s dotazem „A tati, proč žáby skáčou?“, nalistujte si březnový Vesmír, profesor Zbyněk Roček vám poradí, co jim odpovědět.
Pro odpověď na poslední z těchto otázek se musíme vrátit do doby před více než čtvrt miliardou let, na počátek druhohor, kdy se (v období zvaném trias) superkontinent, zvaný Pangea rozkládal od jižních polárních oblastí až téměř k severnímu pólu. A je pozoruhodné, že se na takto rozsáhlém kontinentu, na dvou místech vzdálených od sebe tisíce kilometrů, našli předkové žab.
Fluor v podzemní vodě na riftu v Etiopii
Ondřej Šráček
V posledních letech stoupá zájem o kontaminanty, které se dostávají do podzemní vody bez vlivu lidské činnosti, tedy jako důsledek geologických procesů (geogenní kontaminanty). Typickým geogenním kontaminantem je i fluor, který je velkým problémem například v Etiopii. Důsledkem pití vody s koncentrací fluoru nad 1 mg/l je dentální a skeletální fluoróza.
Hlavní geologickou strukturou v Etiopii je riftové údolí, které má často strmé svahy vázané na geologické zlomy. Na rift je vázána řada jezer, z nichž některá mění z geologického hlediska rychle svůj tvar i velikost, jako např. jezero Beseka. Kvůli vysokému výparu voda v těchto jezerech obsahuje takové koncentrace různých látek, že je často nepoživatelná.
Válku s nádorem mohou rozhodnout kolaboranti
Martina Raudenská
Kromě obecných postupů při léčbě nádorů, jako jsou chirurgické zásahy, radioterapie či chemoterapie, je postupně zaváděna specifická terapie pro jednotlivé subtypy léčených nádorů. Největší překážkou efektivnější léčby však stále zůstává schopnost nádorových buněk vytvářet si rezistenci k cytotoxické i cytostatické terapii.
Pacienti zpočátku na léčbu reagují příznivě, dochází k ústupu onemocnění, který je však často následován opětovným růstem nádoru, a ten již na léčbu neodpovídá. Získaná rezistence je pak příčinou selhání léčby až u 90 % pacientů s metastatickou formou nádorů. Pochopení mechanismů, které zapříčiňují rezistenci, je tedy velmi důležitým krokem k dalšímu vývoji léčby.
Život si najde cestu všude
Molekulární biolog Julius Lukeš v rozhovoru s Evou Bobůrkovou vypráví o smyslu expedice Tara, nečekaných objevech pod hladinou, ale také o koupeli v ledovém moři a podivuhodném světě, který měl možnost poznat a zažít.
Grandiózní expedice výzkumné lodi Tara po světových mořích započala v září 2009 ve francouzském přístavu Lorient. Organizátoři jim představili svůj velkolepý projekt: zmapujeme všechna moře a neviditelný život v nich. Loni vyrazila Tara na další část expedice, cestu kolem severního pólu.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
