Budoucnost oceánů

Oceánům a jejich budoucnosti se věnovala přednáška významného britského vědce Geoffreyho Boultona, která původně zazněla v pražském Karolinu při valném shromáždění české Učené společnosti. My jsme vám ji v upravené podobě nabídli v pořadu Meteoru.

Vodní planeta

„Pro nás, suchozemské tvory, je nutno stále opakovat, že Země je vodní planeta. Její povrch tvoří ze 71 % oceán o objemu 1 335 milionů kilometrů krychlových,“ uvedl v přednášce Geoffrey Boulton.

Největší producent kyslíku

To, že v oceánech vznikají dvě třetiny kyslíku na světě, je obecně známo. „Méně už se ví, že sloučeniny síry vznikající v oceánech tvoří částečky, na nichž se formují kapky v mracích, a jako takové spoluurčují planetární oblačnost, což je zásadní faktor určující podnebí na zemském povrchu,“ vysvětlil Boulton.

Oceány se navíc účastní přenosu 50 milionů tun síry za rok zpět na pevninu. „Tato síra se společně se sloučeninami dusíku vznikajícími v oceánech účastní regulace kyselosti naší atmosféry, a zajišťuje tak, že dešťová voda je neutrální,“ dodal vědec.

Oceány brzdí oteplování Země

Hmotnost oceánů je asi 250krát větší než hmotnost atmosféry a mají velkou tepelnou setrvačnost. „I kdyby se oteplování atmosféry, k němuž došlo během uplynulých 40 let, okamžitě zastavilo, oceány by se i nadále několik set let zahřívaly,“ zdůraznil Boulton.

Důležité je, že oceány pohltily více než 90 % tepla zachyceného kvůli nárůstu emisí skleníkových plynů. „Oceány mají ohromnou schopnost odebírat teplo z atmosféry. Hrají stále větší roli při vstřebávání a ukládání oxidu uhličitého vypouštěného v důsledku lidské činnosti,“ dodal vědec.

Kyselý oceán

Problém je, že rozpuštěný oxid uhličitý dramaticky navyšuje kyselost oceánu. „Ta roste rychleji než kdykoli během uplynulých minimálně 400 000 let,“ zdůraznil Boulton.

Člověk oceány svým působením dramaticky mění|foto: Public domain, Fotobanka Pixabay

„Kdyby to takhle šlo dál, do roku 2100 by se zvýšila kyselost o 170 %! To by mohlo vést ke zhroucení ekosystémů a velkému vymírání živočichů,“ dodal vědec.

Hladina se zdvihá

Hladina oceánů se za minulé století zvedla o 19 cm. „Tempo neustále roste a černé prognózy říkají, že do roku 2100 stoupne hladina o 70 cm. Důvod je čistě fyzikální, zvyšující se teplota ovzduší ohřívá oceán a teplejší voda, jak známo, zabírá větší objem. Nehledě na to, že vody v oceánech přibývá táním rozpadajícího se ledového příkrovu Grónska a Antarktidy,“ doplnil oceánolog.

Život v oceánech v ohrožení

„Populace mořských obratlovců klesla mezi roky 1970 a 2012 o 49 % - to je neuvěřitelné číslo! V témže období klesly i populace druhů ryb využívaných lidmi o polovinu. Tropické korálové útesy ztratily během uplynulých 30 let více než polovinu svých korálů,“ zmínil dále při pražské přednášce Boulton.

Lidská činnost v rozmezí jediné generace vážně poškodila oceán tím, že chytá ryby rychleji, než se dokáží rozmnožovat, a současně také ničí místa, kde se rozmnožují. Nejde při tom jen o lov. Člověk narušuje rovnováhu života v oceánu převážením dříve oddělených populací.

Oceány plné lodí

Oceány jsou plné lodí jak z důvodu obchodu tak turistiky. Odhaduje se, že samotná voda ve vyrovnávacích nádržích, které nákladní lodě využívají ke stabilizaci, má na svědomí převoz desítek tisíc různých druhů.

„Pobřežní vody světa se tradičně dělí do 232 ekooblastí. Zpráva z roku 2008 ukázala, že do nejméně 84 % z těchto ekooblastí již lidé vypustili nové druhy. Mnoho exotických druhů dokáže místní prostředí zcela zničit a stát se osudnými celým komunitám druhů,“ doplnil Geoffrey Boulton.

O hvězdách, oceánech a lidstvu

V Meteoru zazněl jen úryvek z přednášky Geoffreyho Boultona. Pokud by vás zajímala přednáška celá, a spolu s ní i dalších 7 přednášek britských vědců nejen na téma budoucnosti Země, máte šanci se k nim dostat. Vyšly totiž knižně ve vydavatelství Academia. Název sborníku je O hvězdách, oceánech a lidstvu.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.