Časosběrné rozhovory s generací studentů sametové revoluce pokračují
Datum 17. listopadu je nejen Mezinárodním dnem studentstva, ale v Čechách je tento státní svátek chápán jako datum sametové revoluce v roce 1989. Časosběrný výzkum jejích účastníků ze studentské generace představila v Magazínu Leonardo historička Petra Schindler-Wisten z Ústavu pro soudobé dějin Akademie věd České republiky a vedoucí tamního Centra orální historie.
„Navazujeme na původní projekt z let 1996 až 1998, jehož výstupem byla kniha Sto studentských revolucí,“ uvedla badatelka.
Podstatou původního projektu byl sběr rozhovorů s tehdejšími studenty z roku 1989, kteří se aktivně účastnili revolučních událostí. „Bylo to poprvé, kdy se v České republice použila metoda orální historie.“
„Specifikum bylo to, že šlo o rozhovory nejen se známými studentskými vůdci jako byli Šimon Pánek, Martin Mejstřík, Monika Pajerová a další, ale šli jsme i do regionů, kde jsme točili se studenty z Hradce Králové, Brna, Ostravy, Olomouce, Liberce nebo Ústí nad Labem a podobně.“
Současný projekt je pokračováním tohoto úsilí. „Chceme po dvaceti letech natočit rozhovory se stejnými sto lidmi, kteří byli v původním projektu. Dva už zemřeli, některé se nám zase nedaří najít, takže pokud někdo, koho jsme dřív oslovili, poslouchá, tak ať nám pomůže se k němu dostat.“
„Často je nám vytýkáno, že orální historie je subjektivní. Nejsou to fakta, ale to nám právě přijde jako výhoda metody. Nejdeme úplně po tvrdých datech, ale po tom, jak historické události lidé prožívali, když bych jejich život strukturován rodinnými událostmi, profesní kariérou a podobně.“
Metodikou projektu je snaha zachytit další životní příběhy těchto lidí. „Zajímáme se o jejich prožitky, názory, reflexe jednotlivých událostí, jak je chápou tito lidé sami. S každým vypravěčem se setkáváme aspoň dvakrát.“
Historici se v prvním rozhovoru snaží, aby šlo spíše o volné vyprávění. „Jako tazatelé nezasahujeme do toku vzpomínek. Většinou se rozhovory vedou v chronologické linii, tedy od narození, dětství, přes vzpomínky na rodinu a tak dále. Ve druhém rozhovoru už jde spíše o strukturovaný rozhovor s připravenými otázkami.“
„Ani v zahraničí jsme nenašli tak velký časosběrný projekt a s tak velkým vzorkem, jako plánujeme my.“
Jaká jsou zjištění? Změnila se nějak společnost? „To nemůžu zatím hodnotit. Jsme na začátku projektu, druhé rozhovory ještě chystáme. K dnešními dni máme nahráno necelých 80 prvních rozhovorů.“
Vědecký tým tentokrát plánuje postupovat jinak, než jak je běžné v jiných projektech orální historie, kdy se druhé rozhovory dělají velmi brzy po prvním rozhovoru. „Dohodli jsme se, že druhé rozhovory budeme dělat s větším odstupem, možná až ročním.“
„Když mě pozvete za rok nebo za dva, tak budu umět lépe odpovědět na tuto otázku, protože jsme spíše na začátku,“ shrnula Petra Schindler-Wisten.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
