Část zaměstnanců Vesny se bouří proti špatným platovým podmínkám

S vedením Vesny jednají odbory už rok. Hlavní téma jsou peníze. „Do ruky dostanu kolem 12 tisíc, někdy 11, někdy i 13 tisíc. Děti už mám odrostlé, takže živím jenom sama sebe. Ale myslím, že i ve svém věku si můžu dovolit něco si koupit, ale s touto výplatou na to nevychází,“ stěžuje si prodavačka Monika Otmanová.

Čtěte také

A není sama. Na jaře se navíc platy ještě propadly, říká vedoucí pardubické pobočky Věra Nevečeřelová: „Já pořád doufám, že mi vysvětlí, proč jsem najednou od dubna měla takhle nižší výplatu. A nejenom já, moje kolegyně měly taky míň.“

Výkonná ředitelka Vesny Dagmar Havrdová situaci komentovat nechce. V písemném prohlášení ale uvádí jiná čísla než odboráři a nespokojení zaměstnanci. Podle ní naopak průměrný plat v maloobchodu proti loňsku stoupl o pět procent.

Obchod s textilem společnosti Vesna|foto: ČTK, David Taneček,ČTK

Minimální mzda plus odměny

Jenže střet má ještě jeden rozměr - odborům vadí praxe, kdy firma údajně vyplácí lidem minimální mzdu a zbytek dorovnává odměnami. „Ta úroveň zaručené mzdy je naplňována mimo základní mzdu pohyblivou složkou, která by měla sloužit spíše k motivaci, třeba když zaměstnanci odvádějí nadstandardní výkon. Není to protiprávní, nicméně je to nemorální a neetické,“ tvrdí právník Odborového svazu pracovníků obchodu Ivo Grossmann.

A to může být problém třeba v situaci, kdy chce člověk třeba žádat o hypotéku. Cíl je proto vyjednat navýšení základního tarifu, vysvětluje předsedkyně odborového svazu Renata Burianová. „Ty výdělky jsou velmi nízké, takže jsme chtěli jít na nějaký kompromis, chtěli jsme těch 10 procent rozdělit, část do základních mezd a část do pohyblivé složky.“

Vedení Vesny to vnímá ale přesně opačně. Firma se chce soustředit na pohyblivou složku mzdy přímo navázanou na výkon každého zaměstnance. Podle ředitelky Dagmar Havrdové je to spravedlivější a více motivační systém než plošné navyšování platů.