Celá dvě poslední staletí jsou historií masivních migrací, upozorňuje historik

1. srpen 2016

Jak na dnešní dobu masivní migrace, teroristických útoků a nestabilní Evropské unie budou pohlížet historici? Žijeme skutečně v převratné době? Hostem Magazínu Leonardo byl historik Michal Kopeček z Ústavu soudobých dějin Akademie věd České republiky.

„V případě terorismu bych nemluvil o úplně novém fenoménu, ale spíše o jeho nové fázi,“ uvedl vědec.

Ten osobně považuje i brexit za velký omyl. „Nešlo opravdu o členství Británie v Evropské unii, ale o legitimitu domácí a vlastně i evropské politické scény.“

A co někdy takzvané novodobé stěhování národů, tedy migrační krize? „Jako historik bych řekl, že jde o téma, které je hodně mediálně a politicky zveličeno. Historiografie migračních pochodů ukazuje, že celé moderní dějiny 19. a 20.století jsou dějinami obrovských migračních pohybů.“

„Milióny, stamilióny lidí se v této době pohybovaly přes všechny kontinenty následkem válek, katastrof nebo následky dekolonizace,“ vysvětlil historik.

Podle něj je poslední migrační vlna do Evropy jen malou částí, subsystémem všech migrací, které zde existují už od začátku 19. století.

Hlavní je udržet evropský projekt

Za naprosto zásadní Kopeček považuje otázku udržení evropského projektu jako svobodných demokratických společností a zároveň i společností bezpečných.

„V dnešní době se Evropa může vrátit k ideám obrany hodnot, na kterých je původně evropský projekt postaven,“ soudí vědec.

Udržení nebo pád společné Evropy je to hlavní, o co se teď jedná. „Vše ostatní budou symptomy, které buď v dějinách budou zapsány jako symptomy pádu Evropské unie, nebo jako něco, co Evropa dokázala překonat.“

Nastalo někdy v dějinách takové nakupení významných událostí, jakého jsme svědky na začátku 21. století?

„Když se podíváte na historii posledních dvou staletí, tak vidíte, že dějiny moderní společnosti jsou nesmírně dynamické a období stagnace jsou většinou krátká, a po nich vždy nastává fáze, kdy se těch věcí děje naopak moc,“ upozornil historik.

Jako příklad může být období po rozpadu komunistického panství v Evropě, obě světové války, ale i třeba revoluční rok 1848.

„Většinou jsou to revoluce a velké války, které urychlují děje, dnes zatím nevidím, že bychom byli v předvečer revoluční změny nebo nastávající války. Ale ano, množící se krize jsou něčím, co opět může vést onomu kompresnímu výbuchu dějinného vývoje,“ odhadl Michal Kopeček.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.