Čertovu hráz najdete v přírodním parku Rohatiny na severu Plzeňska

7. srpen 2014
Česko – země neznámá

Romantické údolíčko zvané Rohatiny spolu s Čertovou hrází leží nedaleko Kralovic na severu Plzeňska. Přesto, že je tohle místo přírodní památkou, nevedou sem turistické značky, a musíte tak trochu spoléhat na vlastní intuici.

Z nedaleké obce Lednice je to sem dva kilometry po pohodlné polní cestě. V malebném údolí na soutoku Kralovického a Lednického potoka vás čeká přírodou vymodelovaný kamenný kopeček zvaný okrouhlík. Podle pověsti je to ale Čertova hráz.

Okrouhlík tu vznikl v dávných dobách z původního říčního meandru. Jádro meandru tvořila odolná fylitová hornina, a jak ji voda postupně omlela i z druhé strany, vznikl kulatý kamenný kopeček – okrouhlík, zvaný Čertova hráz.

A tím se dostáváme k čertovským legendám, které daly tomuhle oblému skalnímu útvaru jméno Čertova hráz a celému údolí pak Rohatiny. Podle jedné pověsti tu čert stavěl hrad. Ten se mu ale rozpadl poté, co prohrál sázku o duši sedláka.

Pilná včelička na Rohatinách

Čert hráz nikdy nedokončil

Podle další legendy tu kdysi mlynář bydlící u Kralovického potoka se strachem sledoval stoupající vodu po vydatných deštích. Jak už to tak bývá, zrovna šel okolo švarný mládenec, který mlynáři nabídl pomoc. Na potoce prý postaví hráz dřív, než ráno kohout zakokrhá. Když to stihne, dá mu mlynář za odměnu svoji dceru za ženu. Plácli si, kamenná hráz začala rychle růst, až se mlynář nestačil divit.

Večer však na obloze uviděl tvář čerta a v tu chvíli mu došlo, čí to celé dílo vlastně je. Mlynář proto přemluvil kohouta a ten nad ránem zakokrhal dřív, než byla hráz hotová. Čert pak ve vzteku posledním kamenem mrštil do řeky takovou silou, že tu zůstal jen velký okrouhlík – Čertova hráz.

Kamenný okrouhlík je dnes romanticky porostlý

Čertovskými legendami opředené údolíčko Rohatiny na severu Plzeňska si určitě oblíbíte. Místo je opravdovou oázou ticha a klidu. Můžete tu nerušeně naslouchat bzučení hmyzu a zurčení potoků, nic jiného tu neuslyšíte. Je tu stejné ticho, jaké tu asi mohlo být před mnoha staletími, kdy tu po těžké práci odpočívali nádeníci. A možná tu tehdy vídali i čerty.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m17!1m11!1m3!1d1326.7698144674969!2d13.504165009999568!3d49.92723429973368!2m2!1f0!2f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x470a58fedff42975%3A0x42b5fb2fd2009131!2zxIxlcnRvdmEgaHLDoXo!5e1!3m2!1scs!2s!4v1407401522481" width="610" height="350" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: Pavel Halla
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.