Červencový časopis Vesmír

22. červenec 2014

Přinášíme vám výběr zajímavých témat, která na vás čekají v novém čísle časopisu Vesmír.

Říční krajina aneb Národní poklad na smetišti
Rozhovor Stanislava Vaňka s profesorem Otakarem Štěrbou o říční krajině, která je jeho celoživotní náplní.

„Říční krajina, stejně jako každá jiná krajina, má svoje funkce a svoje ekosystémové služby. Probíhají samy od sebe, je to přírodní děj, přesněji velmi složitý systém mnoha současně probíhajících dějů. Bez těchto procesů, dějů, systémů, služeb a funkcí nemůže existovat život na naší planetě v dnešní podobě. Tvrdíme, že říční krajina je ze všech typů pozemských krajin nejdůležitější. Bez vody nemůžeme žít a voda koluje v podstatné části právě a pouze v těchto říčních krajinách. Tyto funkce se v posledních desetiletích snaží různí badatelé oceňovat. Domlouvat se s ekonomy či s politiky ekologickou řečí je beznadějné, proto se snažíme převádět některá fakta do řeči ekonomické – vyjadřovat je finančně. „

Rtuť, minulost a současnost tekutého kovu

Nejběžnější a možná i nejkrásnější přírodní sloučeninou rtuti je krvavě červená látka zvaná rumělka čili cinabarit, sulfid rtuťnatý. Minerál cinabarit na dolomitu

Máme přestat jíst mořské ryby kvůli obsahu jedovaté rtuti? Či se bát běžných amalgámových plomb v našich zubech? O aktuálních tématech problematiky rtuti a jejích sloučenin v životním prostředí ve větším detailu a širším kontextu, jak se na přírodovědce a techniky sluší, referují Tomáš Navrátil, Jan Rohovec.

O žahavcích z pera Martina Minaříka

„Ač žahavci (Cnidaria) nedávným přeřazením žebernatek (Ctenophora) na bázi veškerého živočišstva zřejmě přišli o někdejší blízké příbuzné, rozhodně neztratili nic na své zajímavosti. Na rozdíl od žebernatek jsou někteří jejich zástupci relativně zavedenými modelovými organismy a vzhledem k jejich pozici ve fylogenezi živočichů mohou jejich genomy stále ukrývat nejednu indicii k pochopení původu mnohobuněčného života, alespoň tedy v jeho živočišné variantě.“

Korály rodu Tubastrea najdeme hlavně v jeskyních a pod převisy

Newcombův paradox
Tereza Bártlová

Minimálně již od dob starých Řeků existuje nespočet filozofických děl, která se věnují trvalé filozofické otázce, jak vysvětlit podstatu svobodné vůle. Každý člověk obvykle věří, že může svobodně volit mezi dvěma či více alternativami a je jen na něm, pro kterou se rozhodne. Co když tomu tak ale není? Co když ve skutečnosti posloucháme pouze silnější tendenci a děláme to, co nám diktuje naše povaha, a naše svoboda je jen zdánlivá?

V jedné krabičce je tisíc dolarů a v druhé může, ale nemusí být milion dolarů. Máme právo vzít si peníze z obou krabiček, anebo jen z druhé. Předem víme, že peníze do druhé krabičky vložil jasnovidec, který předvídal naše jednání a dal do druhé krabičky milion dolarů pouze v případě, že první krabičku neotevřeme.

Otázka tedy zní: pro kterou možnost se rozhodneme? Jsme ochotni uvěřit předpovědi jasnovidce a otevřít pouze druhou krabičku?

Někdy se mohou potravní sítě pořádně zašmodrchat. Na snímku je výsledek (vyrovnaného?) boje dvou běžných středomořských predátorů

Šestý smrtelný hřích se trestá i mezi zvířaty
Co může potkat obžerné hady, když natrefí na vzpurnou stonohu - o tom více v článku Ivana H. Tufa.

„Někteří hadi či jejich mláďata nezvládají velkou kořist a zaměřují se na lov bezobratlých. Mezi jejich potravu mohou spadat i poměrně nebezpečné druhy, jako jsou štíři či velké stonohy. Ty se stávají kořistí jedovatých zmijovitých či užovkovitých hadů. Několik nepříliš šťastných setkání zmije se stonohou bylo i dokumentováno v odborné literatuře. První příklad byl z řeckého ostrova Euboia a týkal se chycené dvaceticentimetrové zmije, která krátce po odchycení pošla. Příčina úmrtí neznámá, ale její žaludek obsahoval nestrávenou 14 cm dlouhou stonohu. Druhý zdokumentovaný případ je z Peloponésu, kde autoři sledovali vzrostlou samici zmije, která chytila stonohu a začala ji polykat. Stonoha se však vzepřela a kousla zmiji do hlavy. Ta zůstala ochromená v půli polykání minimálně po dobu deseti minut. Poté se probrala, stonohu vyvrhla a zmizela v podrostu. Stonoha však hadímu kousnutí mezitím podlehla.“

Obálka letního vydání časopisu Vesmír (2014/7-8)
autor: Vesmír
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.