Červí dírou možná pronikne zpráva z jiného času

Červí díra je v podstatě jakýmsi “krátkým spojením” mezi dvěma různými místy v času a prostoru. Z jedné strany vypadá jako “klasická” černá díra, do které všechno hmotné od jisté minimální prostorové hranice padá a nemůže se to již vrátit zpět. Na rozdíl od černé díry, která nakonec vše uvnitř roztrhá na elementární částice, má však červí díra vyústění v jiném místě časoprostoru. U tohoto vyústění zase všechno vyletuje z vnitřku útvaru ven, a proto je logické tento v jistém smyslu k černé díře “inverzní” objekt nazvat “bílou dírou”. Spojení obou objektů se právě obrazně nazývá “červí dírou”.

Takto lze teoreticky úzce spojit i dva velice vzdálené body ve vesmíru, jak v prostoru tak v čase. Objekt, který projde červí dírou, sice nepřekračuje rychlost světla, avšak přesto překoná vzdálenost mezi startem a cílem daleko rychleji, než světelný paprsek letící “normálním prostorem”. Většina dnes teoreticky známých typů červích děr je však buď extrémně nestabilní nebo musí ke své stabilitě využívat velmi exotické formy hmoty. Představa červí díry je však přesto velmi lákavá, protože obsahuje teoretickou možnost vyslat nějaké částice hmoty napříč časem.

Cestování červí dírou či cestování v čase jsou oblíbenými prvky v řadě sci-fi příběhů, v realitě však příliš pravděpodobné nejsou. Nestabilita červích děr je velká a doba jejich života je většinou neuvěřitelně malá. Fyzik Luke Butcher však našel řešení, které umožní projít červí dírou částicím světla - krátkému světelnému pulsu. Teoreticky by tak bylo možné vyslat napříč časem pomocí fotonů jisté množství informace.

Logo|foto:Český rozhlas

Teoretický základ tomuto řešení dal již v roce 1988 jiný fyzik Kip Thorne, který zjistil, že v případě použití tzv. Casimirovy energie, vznikající ve vakuu, která má v tomto případě zápornou hodnotu, lze červí díru po jistou dobu stabilizovat, takže kolabuje pomaleji. Butcher ukázal, že se v některých typech červích děr Casimirova záporná energie objeví automaticky, pokud je červí díra uvnitř dostatečně dlouhá. Stále však jde pouze o teoretický koncept, jehož výsledek může být v budoucnosti zvrácen dalšími vlastnostmi červích děr, které ještě neznáme. Neříká také nic o tom, jak takovou případnou červí díru vytvořit. A samotný Butcherův článek zatím neprošel ve vědě obvyklým recenzním řízením.

Zdroje: Phys.Org, Big Think, New Scientist, arXiv, Luke Butcher, Huffington Post