Češi divokou přírodu milují, ale nemají problém do ní zajet autem, říká ekopsycholog

3. březen 2016

Čtvrtek je Světovým dnem divoké přírody. Každý z nás si ji představuje poněkud jinak. Co si ale představují pod pojmem divoká příroda Češi? To se před půl rokem rozhodla zjistit skupina vědců z Masarykovy univerzity v Brně, a výsledky jsou překvapivé.

„Ukázalo se, že Češi mají rádi divočinu, a podporují její další rozšiřování u nás,“ uvedl v Magazínu Leonardo vedoucí skupiny ekopsycholog Jan Krajhanzl.

Většina Čechů je přesvědčena, že pokud dáme území třeba 50 let, tak tam divoká příroda může vzniknout, citoval z výsledků výzkumu expert.

Divočina může mít různé definice, takže je v pořádku, že si lidé pod tímto pojmem představí nejrůznější věci. „Odborná veřejnost ale definuje divokou přírodu jako bezzásahovou, kde stavební, zemědělské a lesnické aktivity jsou nulové.“

Průzkum také ukázal, že Češi mají o divočině velmi zromantizované představy.

„Myslím, že české prostředí bylo vždy pod vlivem romantismu, ne nadarmo se všichni na základních školách učíme o Karlovi Hynkovi Máchovi,“ soudí ekopsycholog.

Proto vznikl v Česku Klub českých turistů, proto udržujeme značené stezky. „Odtud ta tradice o víkendu vzít batoh a vyrazit někam do přírody. Pak vlastně i tradice skautingu a trampingu.“

„Co mě na tématu vztahu Čechů k přírodě baví, je jeho rozporuplnost,“ svěřil se Krajhanzl. „Je spousta lidí, kteří mají rádi přírodu a mají chuť v ní trávit čas, ale nemají třeba zábrany přijet autem doprostřed lesa.“

Dalším příkladem mohou být sběratelé hmyzu. „Jsou tak nadšeni krásou hmyzího života, že brouky chytají a dávají si je do vitrínek.“

Kapitolou sama pro sebe jsou podle ekopsychologa myslivci. „Nebo zde máme horolezce, o kterých rozhodně nelze říct, že co horolezec, to ekologický aktivista.“

„Náš vztah k přírodě mi přijde jako velmi košatá věc, kdy neplatí, že čím více lidé budou trávit v přírodě, tím více ji budou chránit,“ objasnil české specifikum Jan Krajhanzl.

autoři: mše , oci
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.