Česká stopa v Brazílii: Prezident Kubitschek i Jan Antonín Baťa
Dnešní Brazilci objevují své české kořeny. První Češi se v této jihoamerické zemi začali usazovat na začátku 19. století. O jejich osudech vypráví expozice Muzea českého vystěhovalectví do Brazílie.
„Největší vlna vystěhování začala v roce 1870, kdy v Brazílii bylo definitivně vymýceno otroctví a vznikla nová potřeba pracovních sil,“ říká zakladatel a ředitel muzea Petr Polakovič.
Někteří z našich krajanů byli výjimečně úspěšní. Příkladem za všechny je Juscelino Kubitschek, který byl mezi lety 1956 až 1961 brazilským prezidentem.
„Truhlář Jan Nepomuk Kubíček pocházející z Třeboňska přišel ve 20. letech 19. století do Brazílie, a jako šikovný řemeslník zajistil svou rodinu v nové zemi. Zde vybudoval perfektní zázemí pro rodinu, až k tomu prezidentskému pravnukovi,“ vysvětluje ředitel.
Juscelino Kubitschek zbudoval nové brazilské hlavní město Brazilia, velmi moderní a dynamické. „Byl značně oblíbený, spontánní, prostě lidský, znají ho, je po něm v každém městě pojmenováno náměstí nebo ulice,“ tvrdí Polakovič.
Mezi další významné české osobnosti, které změnily Brazílii byl Jan Antonín Baťa, bratr Tomáše Bati. „Ten odešel do Brazílie v roce 1939 a zanechal zde podobně nesmazatelnou stopu. Postavil šest měst, tehdejší prezident Vargas ho osobně pozval jako fenomenálního podnikatele.“
Muzeum přistěhovalectví se nachází v Ralsku. Proč zrovna tam? „S mým otcem jsme koupili bývalou školu v Ralsku, a tak se to dalo dohromady.“
„Já sám jsem objevil, že rodina z matčiny strany se vystěhovala v 70. letech do Brazílie. Tam jsem je navštívil, a oni mi začali posílat dokumenty,“ vzpomíná na začátky muzea jeho zakladatel.
Důležitou roli sehrála také návštěva tehdejšího prezidenta Václava Klause v roce 2010 v Brazílii. Ten si po svém návratu výslovně přál, aby byla uspořádána výstava o české stopě v této jihoamerické zemi.
„Mám radost, když vidím, že má práce má smysl, pomáhám najít brazilským rodinám své české vazby. Když člověk vidí jejich dojetí a radost, a navíc když se vrátí, tak šíří dobré jméno České republiky,“ chválil Petr Polakovič.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.