Český folklor s cizím přízvukem
Čeští krajané z celého světa přijeli do Prahy, aby na Mezinárodním krajanském festivalu prostřednictvím písní a tanců oslavili svou, tedy naši, kulturu.
Krajanský festival se konal v rámci oslav Dne české státnosti, jejichž hlavním tématem byli letos Češi ve světě. Všechny akce, které tento projekt zaštiťoval, se věnovaly problému emigrace v kontextu národního uvědomění.
Účastníky už šestého ročníku Mezinárodního krajanského festivalu čekal bohatý program, který kromě přehlídky jednotlivých pěveckých a tanečních souborů zahrnoval například svatováclavskou pouť do Staré Boleslavi či krojovaný průvod na Pražském hradě.
Na návštěvě doma
Do hlavního města se vydali všichni, kteří se cítí být Čechy, nebo jim je naše kultura blízká. Proto bylo snadné potkat například Brazilce, který si česky umí leda objednat pivo, ale zná více českých lidových písní než kdejaká učitelka hudební výchovy. Ať už tu byli krajané zpět po roce nebo poprvé v životě, byla to pro ně velká událost. A jak potvrzuje ředitelka krajanského festivalu Věra Doušová, stejně jako na předchozí ročníky se sem sjeli opravdu ze všech končin: „Stálice jsou z těch zemí nejbližších, dále z Ukrajiny, z Maďarska, ze Srbska, z Chorvatska, kde je úplně největší česká menšina, nebo z Rumunska. Ale jsou i spolky, které přijíždějí jednou, dvakrát, většinou proto, že cesta sem je pro ně velice dlouhá, náročná a nákladná. Ty bývají většinou z USA, Kanady nebo Jižní Ameriky.“
Nováčci z Portugalska
Některé spolky mají až stopadesátiletou tradici, mnohé další ale vznikají nově. Členové jednoho z nich dorazili například z Portugalska. Doprovodila je sem lektorka češtiny na lisabonské univerzitě a překladatelka Anna Almeida, která je českého původu. „Náš krajanský spolek vzniknul letos na jaře. Předtím u nás fungovala jen taková neformální aktivita – dvě děvčata založila klub pro děti, se kterými jezdila na výlety. Pak členů začalo přibývat, takže letos spouštíme také projekt České školy. Z toho důvodu jsme cítili potřebu spolek formálně registrovat," popisuje okolnosti založení spolku.
Portugalský soubor ale netvořili pouze ti, kteří se vraceli domů nebo pátrali po svých kořenech. Původně byl totiž založen při Filosofické fakultě Lisabonské univerzity, a tak v něm jsou kromě zmíněných českých krajanů i studenti slovanských jazyků a jejich učitelé. „To obsazení je skutečně mezinárodní, máme tam jednoho Maďara, dvě Polky, ale také Portugalce nebo Brazilce,“ říká Anna Almeida a dodává: „Většina naší práce spočívá spíše v tom, že propagujeme českou kulturu v Portugalsku.“
Problémy integrace
Anna Almeida v Portugalsku, kam se provdala, žije se svou rodinou už více než 20 let a považuje ho proto za svůj domov. Ačkoliv si podle svých slov Portugalsko velmi brzy zamilovala, začátky v nové zemi pro ni pochopitelně nebyly jednoduché: „Jako všichni jsem měla problém s portugalštinou, ale kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti.” Situaci jí neulehčovalo ani, to že v 80. letech, kdy do Portugalska přišla, nebyla tamní česká komunita příliš rozvinutá: „Čechů tam bylo jen pár. Je pravda, že jsme se prakticky všichni znali, ale spočítala bych je na prstech obou rukou. O komunitě se tehdy mluvit ani nedalo.” Ostatně, jak Anna Almeida dodává, davy Čechů tam neproudí ani dnes: „Přeci jen Portugalsko je tak trochu na konci světa a je to země, kde není příliš pracovních příležitostí.“
I tak ale Čechů v Portugalsku postupně přibývá, přestože často zůstávají jen dočasně. Nově vzniklý krajanský spolek v každém případě pomáhá i jim – například s obtížným hledáním zaměstnání.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
