Český knihovnický systém je unikátní, všichni držíme pospolu, chválí ředitel Knihovny Národního muzea

„Z celkového počtu asi 6000 knihoven v České republice je jich muzejních asi 256,“ uvedl vedoucí. „Jsou součástí muzeí, galerií a archivů, tedy součástí paměťových institucí.“

Tyto knihovny mají především sloužit zaměstnancům příslušných institucí jako jejich vědecká opora. „Nemohou tak docela plnit jiné veřejné funkce jako městské knihovny. Ale také půjčují knihy badatelům,“ dodal Sekera.

Knihovna Národního muzea vznikla spolu s muzeem v roce 1818 a vedle Národní knihovny je druhou největší knihovnou z hlediska obsahu svých fondů. „Máme ve správě obrovské množství zámeckých a hradních knihoven, celkem asi 1,600.000 svazků. Máme sbírky zaměřené na rukopisy a staré tisky, na knižní kulturu, tedy od knižních vazeb až po ilustrace,“ přiblížil jen zlomek inventáře ředitel.

„Knihovnický systém v Česku je unikátní,“ chválil Sekera. „Knihovny různého druhu drží pospolu. Nepoznal jsem jiné profesní společenství, které by tak skvěle organizovalo svou činnost. Je to díky zákonu o veřejných knihovnách z roku 1919 i díky tomu současnému z roku 2001.“

Stejně jako jiné instituce, musí se i knihovny přizpůsobit technologickému pokroku. „Mnohem více se dbá při stavbě nebo rekonstrukci nových depozitářů na dodržování řízeného klimatu, které vyhovuje papíru nebo koženým vazbám.“

„To je náročné finančně, technologicky, organizačně, ale je to nutné, pokud se chceme k památce minulosti v podobě knih chovat šetrně a zachovat ji dalším generacím,“ konstatoval Sekera.

Mnoho knihoven využívá dotační programy na odkyselování papíru, aby se nerozpadal tak rychle. „Knihy ale musíme chránit i před badateli. Ti je neustálým listováním ohrožují, takže se digitalizují.“

„Jsme veřejná knihovna, jsme přístupní všem,“ ujistil ředitel. „Poptávka ale vyplývá především z okruhů badatelských. Chodí k nám návštěvníci ze všech vědeckých institucí v republice, stejně tak zahraniční studenti by bez nás nenapsali řadu diplomek.“

Knihovna také pořádá akce pro veřejnost jako návštěvní dny výstavy. „V roce 2018 to bude celomuzejní Výstava československá zemská. Z těch starších třeba čistě knihovní výstava z minulého roku s názvem Komu asi patřila?, která vystavovala knihy z pozůstalostí významných osobností typu Karla Čapka a dalších.“

„Letos se budeme podílet na výstavách Hudba a pohádka a v rámci podzimní výstavy o Masarykovi uděláme podvýstavku o nalezení Rukopisu královedvorského a zelenohorského,“ popsal čilou expoziční činnost ředitel Knihovny Národního muzea Martin Sekera.